Liborův blog

Dnes se mi stala vskutku zajímavá věc. U východu z metra Vysočanská mě zastavila mladá slečna od Greenpeace a začala mi vykládat jejich ideje a postoje. Bylo to vcelku zajímavé, s většinou jejich názorů se tak nějak vnitřně i ztotožňuji. Leč každé hnutí je tak trochu - přeci jen - potlačením sebe sama a přijmutí nějaké vyšší autority. Nicméně své námitky jsem hodil (obrazně!) za hlavu a rozhodl se státi se příznivcem hnutí Greenpeace a každý den přispívat 1kč (platí se čtvrtletně). Myslím si, že jsem udělal dobře. Co tomu říkají moji věřní (i ti nevěrní) čtenáři?

Jak krásný by to byl svět, bez ukrutných běd, bez společenských věd...

Nepřítel před branami Druhá světová válka je jistě zajímavé téma. Existují celkem 2 způsoby jak ji převést na filmové plátno. Tím prvním je vylíčit příběh jako souboj mas bez výraznějších individualit (např. Tora Tora Tora) a druhý spočívá v tom zaměřit se na osud bojujícího jedince (nebo užší skupinku jedinců), do této druhé kategorie patří i snímek Nepřítel před branami. Není to tak dávno, co jej uváděla i jedna naše komerční televizní stanice, takže mám dojem, že film je mezi veřejností celkem dobře znám. Hlavním hrdinou je ostřelovač Zajcev, který má talent od Pánaboha. Dokáže přesně sestřelovat ukryté německé vojáky s takovou pravidelností, až by mu to leckterý zarytý hráč počítačové série Quake mohl závidět. To je také důvod pro to, aby do Stalingradu (safra…, zapomněl jsem napsat, že celý film se odehrává ve Stalingradu a okolí (pro bližší orientaci užijte mapu Stalingrad a okolí). Cítím se trapně…jsem malý jako Křemílek a Vochomurka) excelentní sniper, který nemá jinou úlohu ne...