Liborův blog

Rok 2019 už nějaký ten pátek pobývá v našich kalendářích, což mimo jiné znamená, že je čas na už tradiční přehled toho nejlepšího, co se dle mé maličkosti urodilo na hudebním poli. Znovu předestírám, že se jedná o výběr "svaté trojice" silně subjektivní, často zatížen chronickým sentimentem. The Vaccines - Combat Sports Marná sláva, deska od The Vaccines mi pečlivě hrála v přehrávači prakticky po celý rok. Poměrně přímočaré a na první dobrou působící album. Orbital - Monsters Exist Orbital mají svá nejlepší léta podle některých už dávno za sebou, přesto letošní deska ukázala, že je stále co nabídnout. Album, na které podle mě dobře sedí označení "deska s přesahem": Paul McCartney - Egypt Station Ano, nezbláznil jsem se. Jestli se o Orbital tvrdí, že nejlepší léta mají za sebou, co teprve říci o Paulovi, že... Jenže jeho letošní deska se mi velmi dobře trefila do nálady. Jedná se o vyzrálého hudebníka, která dokáže dobře bilancovat dlouhou kariéru. Egypt Station rozh

Lidový eskamotér s psychopatickými rysy z Barrandova - pan J. Soukup (jinak profesí mediální magnát) prý nedávno oznámil lidu, že se chystá vstoupit na politické kolbiště s novým subjektem - List Jaromíra Soukupa. Je příznačné, že po velkém množství pořadů, které tento vskutku renesanční člověk moderuje a které mají v názvu jeho jméno (aby snad nebyly pochyby, oč tam půjde), si onen velikán vetkl jméno i do nového politického hnutí. Rozšířil tak řadu stran, které jsou přímo spjaty se svým "otcem zakladatelem", kde si jen těžko můžete představit, že by onen subjekt řídil z předsednické sesle někdo jiný. Zcela ve smyslu slov - "já to platím, tak rozhoduji". Jak příznačné pro dnešní pojetí demokracie v této zemi. Za mých mladých let se tvrdívalo, že jednou z výhod demokracie je zastupitelnost, tedy případná smrt např. předsedy vlády, či jiného významného činitele, neznamená nutně zhroucení celého systému, neboť v demokratickém zřízení je každý nahraditelný. Sice to nep

Internetová televize Stream relativně nedávno zařadilo do své programové nabídky nový pořád s názvem Černota. Ten má pojednávat o drogách, prostituci, bezdomovcích, zkrátka o všem, co tvoří jakousi odvrácenou stranu našeho hlavního města. Chtělo by se pln zadostiučinění zakřičet "Hurá!", nicméně v éře "infotainmentu" je třeba být opatrný. V případě Černoty se tato opatrnost vyplácí. Na Streamu je poměrně široké spektrum různých pořadů, většinou se ale jedná o díla, která jen málokdy přesahují 10 minut. Stručně, jednoduše a úderně vše dostat do krátkého časového úseku tak, aby se potenciální divák nenudil a neměl důvod "přepínat", popř. přeskakovat ve videu. Samozřejmě to nemusí být vždy zcela na škodu, osobně mám rád například pořad Uzlíky na jazyku, nicméně často to může vést k přílišnému zjednodušování, což se v případě Černoty děje celkem často. Zásadní problém ale není v délce. Stačí vidět jen několik dílů, aby aspoň trochu pozornému a problematiky zna

Izraelský seriál - to už je v posledních letech mezi televizními diváky docela slušný pojem. Pojďme si to zrekapitulovat, máme tu skvělý Hatufim (který se stal předlohou pro úspěšný americký seriál Homeland) a oceňovanou Faudu (byť zde jistě existují oprávněné výhrady). Mezi tyto úspěšné projekty se může zařadit i seriál s pro našince tajemně znějícím názvem - Bnei Aruba (v originále בני ערובה), což se dá s dopomocí google translate do češtiny přeložit jako "rukojmí". Není asi velkým překvapením, že v USA se rozhodli natočit vlastní verzi s názvem "Hostages". Zdá se, že izraelské seriály jsou velmi inspirativní. On už název tak nějak shrnuje vše podstatné. Izraelská dobře situovaná rodina (matka je špičkový chirurg, otec ředitel školy) s dvěma dospívajícími dětmi se stane rukojmím skupiny neznámých maskovaných osob, které jednoho večera provedou v jejich bytě úspěšnou "invazi". Co tyto osobí chtějí vyjde najevo poměrně záhy, nejedná se o nic menšího než o