Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z říjen, 2008

Šumava

Obrázek
Dovoluji si představit několi fotografií ze své dovolené na Šumavě, která se mi moc líbila. Počasí sice nebylo nijak kdovíjaké, ale na počasí přece vždy nezáleží... Krásný dům v centru Sušice, který ale bohužel má trochu nevyjasněné majetkové pozadí, takže další budoucnost tohoto architektonického skvostu je...nejistá.. Oblíbený "andělíček" nad Sušicí, jedná se o pozoruhodné barokní poutní místo. Tady jsem si zahrál trochu na "retro", jedná se o skupinku židlí pod rozhlednou na kopci Svatobor (dříve patrně místo pohanských obřadů našich prapředků). Zde je samotná rozhledna (v pozadí) a hotel (v popředí) na výše zmiňovaném kopci. Autor blogu s městem Sušice v pozadí..

Swastika on our radio! Oh God!!!!

Obrázek
Rada Českého rozhlasu řeší závažný problém. Stanice ČRo Wave nedávno odvysílala skladbu skupiny Primal Scream s názem Swastika eyes. K Primal Scream mám osobně dosti blízko (i když jejich předposlední deska se mi moc nelíbila) a právě album XTRMNTR (z něhož Swastika eyes pochází) považuji za jejich desku nejlepší (fanoušci Screamedelicy jistě prominou...). O co vlastně v případu jde? Radě ČRo se nelíbí, že stanice Wave takto údajně propaguje hnutí směřující k potlačení lidských práv a svobod. Nechali si dokonce text inkriminované skladby přeložit do češtiny (jazykem Shakespeare patrně členové nevládnou), překlad byl kupodivu velmi špatný. Ani to však nemůže zcela omluvit rozhodnutí rady o tom, že Wave nakonec propagoval - podle členů rady - fašismus. Jedná se o zcela absurdní výrok, který pramení z nepochopení hudby, textů Primal scream a z nezájmu o současnou hudbu (což se u postarších pánů z rady dá možná pochopit, i když na druhou stranu by měli být trochu v obraze, když o podobných…

Haló, paní Jiřino!

Obrázek
Před chvílí jsem se vrátil z menšího nákupu, při kterém jsem se stavil i v místním novinovém stánku, neboť právě dnes měl vyjít na dvd další disk britcomu Haló Haló. Jelikož poslední dny mé hlasivky trápí nějaká zlovolná choroba (inu, mluvím zhruba jako opilý Elvis Presley), tak hlasový projev nemám pochopitelně zcela ideální - k M. Ebenovi by mě už teď vskutku asi přirovnal málokdo. Na můj dotaz "máte nové dvd haló haló?" totiž prodavačka zareagovala velmi pohotově - až překvapivě - a z pultu přede mě hodila levicové noviny Haló Haló (což jste možná již poznali z obrázku výše). Docela mě překvapilo, že se tyto noviny dostanou i v našem městečku, takže jsem jen stačil ze sebe vyhrknout, že bych raději ten film a....nakonec jsem si domů odnesl oboje . Haló noviny (dále jen HN - neplést s "hospodářkami") jsou zajímavým periodikem, které se otevřeně hlásí ke svému světonázoru, jež se pochopitelně nacházi silně nalevo. Přečetl jsem si tedy poděkování KSČM svým voličům z…

Velká iluze českého školství

Dovoluji si upozornit na tento článek, který tematicky trochu navazuje na jeden můj nedávný příspěvek zde na blogu.

Ladytron (20:10. 2008 Lucerna music bar)

Obrázek
Odloženou premiéru britsko-bulharských synthpopových Ladytron jsem si nemohl nechat ujít. Byť lístek stál cca 430 kč... Ladytron zde představili převážně skladby ze své letošní desky Velocifero, která jen prohlubuje nastolený trend po předchozím albu "Witching Hour". Koncert byl po hudební stránce skvělý, nicméně určitou vadou na kráse bylo - dle mého názoru - ozvučení v Lucerně (bohužel asi už tradiční). Všechny desky Ladytron znám poměrně dobře, ale někdy jsem se dokonce přistihl u toho, že jsem se zamyslel "co to vlastně hrají?", to by se stávat rozhodně nemělo. Další vadou je pak určitě velký počet návštěvníků. Co by jinde bezesporu bylo za plus se nedá takto považovat v miniaturních prostorách Lucerna music baru. Ale co, nebudu si pořád jen stěžovat . Jsem rád, že jsem viděl jednu ze svých oblíbených kapel "live", třeba taková skladba "the last man standing" zněla skutečně úžasně!

Malá poznámka k volbám..

Obrázek
Nemohu si odpustit poznámku k právě ukončeným volbám. Na internetu se to jen hemží rozličnými úvahami, prognózami, ať již optimistickými, či pesimistickými. Jedno je však jisté, sociální demokracie zaznamenala volební úspěch vskutku nevýdaný. Ve všech krajích drtivě porazila největšího volebního rivala - ods. Jedině vítězství v kraji Středočeském bylo "o fous", totiž cca o 2, 5%, jinde však soc dem dominovala daleko razantněji. Např. v Karlovarském kraji, kde rivala "udolala" o více než 13%. Někdo by tuto skutečnost mohl odbýt konstatováním, že se jedná o "pouhé kraje", nicméně je nutno si pamatovat, že sněmovní volby máme na pořadu dne již za 2 roky. Blíží se rovněž další "komunálky" a také volby do Evropského parlamentu.. Signál, který dali voliči pravicovým (či středopravicovým) stranám je dosti jasný. I když do jisté míry si za tuto skutečnost mohou tyto strany samy, viz tvrzení Pavla Béma, že výsledek voleb je jen zrcadlem naší neschopnosti…

Quo vadis dětská výchovo?

Obrázek
Tento článek píši v trochu naštvané náladě. Ano, vím, člověk by si měl vše vždy minimálně několik minut promyslet a až pak se k dané věci vyjádřit, leč…někdy jsou ústa (v tomto případě prsty) rychlejší než preventivní opatření šedé kůry mozkové.
Včera mě při cestě domů zastavili dva malí chlapci, věkem asi desetiletí, kteří slušně pozdravili (což od nich bylo hezké), ale pak se optali na to, zda nemám pro ně nějakou cigaretu. No hrůza. V tu chvíli mi došlo, že ten milý pozdrav mi byl určen jen proto, aby děcka dostala kýžený nikotin (což se naštěstí nekonalo). Situací jsem byl zcela zaražen, proto jsem se nezmohl ani na pronesení nějaké moralizující fráze. Škoda, příště bych to měl napravit..
Nechci vypadat jako starý, moralizující důchodce, ale mám dojem, že s výchovou děti se děje něco…něco nepěkného. Pokud srovnáte výchovu dětí a mládeže z doby cca před 40 lety a dnes, tak dostanete zcela diametrálně odlišný obraz. Dřívější výchova nepovažovala dítě za - promiňte mi ten výraz - plnoh…

Cartonnage - Curiously connected (2008)

Obrázek
Tak konečně, po trochu delším čase, vyšla debutová deska seskupení s názvem Cartonnage, o jehož koncertu jsem již informoval zde. Hudba Cartonnage je velmi zajímavá a obecně i dosti líbivá, to však nemusí nutně znamenat, že by se jednalo o hudbu vyloženě podbízivou. Jako svůj styl samotná skupina uvádí pop, synthpop, jazz, či ambient - tedy poměrně pestré a pro mě osobně zároveň líbivé vymezení. Výše napsatá věta ohledně debutové desky je však pravdivou jen z poloviny. Cartonnage již "světu dali" jednu desku s příznačným názvem "CD 1". Ale za skutečnou desku v pravém slova smyslu můžeme asi snad považovat až album "Curiously connected". Asi nejvíce bych tvorbu Cartonnage přirovnal k raným Depeche Mode, či k synthpopovým Ladytron. Na tomto hudebním poli je v České republice poměrně prázdno, takže výplň v podobě Cartonnage já osobně velmi vítám. Výbornou část vystoupení Cartonnage tvoří i vizuální prezentace skupiny, jako např. promítání na plochu v pozadí, …

Jak si užít zbytky léta?

Obrázek
Všemocné počasí - snad poslední nástroj přírody, který dokáže člověka i dnes notně vystrašit - nám nyní dalo k dobru posledních pár krásných dní tohoto roku. Osobně moc nemám rád, když o - čemkoliv vím, že je to jen taková jakási "předsmrtelná křeč". Jedná se např. o loučení s přáteli, o nichž víte, že je už dlouhou dobu neuvidíte, či o loučení s místem, o kterém rovněž víte, že jej více nenavštívíte. Podobně to cítím i vzhledem k tomu počasí, jež nám ještě dnes panuje venku. Člověk ví, že by jej měl nějak využít a tak se často nutí k aktivitám, které by jinak třeba ani nedělal, jen z toho důvodu, že v příštích týdnech je už vykonávat nebude moci. Mám osobně moc rád teplé venkovní počasí, kdy ale zároveň není tzv. "horko k padnutí", prostě dobu, kdy mohu být v pěkně venku bez toho, abych na sebe musel nabalovat tuny svetrů a rukavic. Jenže my lidé jsme bytosti dosti náladové a poměrně často nespokojené (což je však zároveň i hnacím motorem našeho pokroku). Máloco ná…

Radar v Brdech

A zase jeden příspěvek o stavbě chystané radarové základny... odkaz je zde.

Hřbitovní atmosféra ve 21. století..

Obrázek
Nedávno jsem se po mnoha letech dostal na Olšanský hřbitov. Hřbitovy obecně jsou místa, jež mají zvláštní, ponurou, atmosféru. Obzvláště v Praze - městě plném ruchu a zvuků - jejich přítomnost oceňuji, protože poskytují jakou si oázu klidu uprosřed toho místy dosti šíleného mraveniště. Na Olšanech jsem byl naposledy někdy cca před 10 lety, takže si toho mnoho nepamatuji (snad jen tu zmatenost při hledání jednoho hrobu). Nyní na mě tento hřbitov zapůsobil poměrně silně. Hroby zarostlé vegetací, některé náhrobky byly polámané věkem, jiné se skvěly novotou a bylo na nich znát, že jsou opečovávány poctivou rukou.. Při procházení staré části hřbitova může mít člověk dojem jakoby se přenesl kamsi do 19. století, do světa Byronových básní a Máchovy fantasie. Jistý silně mrazivý pocit ve mně však vyvolaly některé hrobky, které byly notně poničené (ať již zásluhou vandalů, či snad sešlostí "věkem"), a to takovým způsobem, že bylo možno zahlédnout i část rakve. Není to věru pohled moc…

Fotbal...

Obrázek
Den pomsty nadešel.... Sparta - Slavia 1:4!!!!
No co..mám z toho radost

Zajímavá cesta...

Obrázek
Dnes jsem potřeboval být v Praze o něco, dříve, takže jsem si s dopomocí serveru idos.cz nalezl spoj, který by mým potřebám vyhovoval nejvíce. Musel jsem sice vstávat v ranní dobu, kdy obvykle ještě sním své sladké sny, ale vstávání samotné nakonec zase tak komplikované nebylo, jen jsem díky časnějšímu termínu probuzení bohužel včera nestihl dokoukat film "Into the wild", což docela zamrzí...jenže...kdo mohl tušit, že je to tak dlouhý snímek a navíc že se mi tak rychle budou klížit očka? :-) Do Prahy jsem autobusem již nejel dosti dlouho, těšil jsem se proto tedy docela i na cestu. Venku se rozkládala tma a do útrob samohybu pozvolna nastupovali lidé, jejichž tváře a život mi nic neříkaly. Prostě novum. Kupodivu nás nepotkala ani žádná dopravní zácpa (jak je prý na tomto spoji běžné) a do Prahy jsme dorazili jen asi s 2 minutovým zpožděním. Že bych příště opět zkusil autobus? Kdepak...na své milované vláčky, jejich romantické projíždění krajinou a příjemné hopsání (no..to zase…

Střecha (Il Tetto) - režie: Vittorio De Sica

Obrázek
Itálie 1956. 94 min. Režie: Vittorio De Sica. Scénář: Cesare Zavattini. Hrají: Gabriella Pallotta, Giorgio Listuzzi, a další...

Tento film je mým prvním setkáním se slavným režisérem De Sicou (ach, ta čeština ...). Setkání to bylo rozhodně příjemné, dovolte mi tedy, abych se o své dojmy z tohoto filmu podělil (neboť sdílená radost je radostí násobenou).
Snímek začíná scénou nadmíru šťastnou, a to svatbou. Natale a Luisa jsou mladí lidé, kteří mají krásné vize o své další budoucnosti a životě. Nicméně již v prvních minutách filmu vidí divák jisté trhliny tohoto snu. Šaty použité při svatbě se musí rychle vrátit (den jejich půjčení stojí velké peníze), novomanželé spěchají hned ze svatby na autobus (!), horko-těžko dají dohromady peníze na taxík, apod. Realita je krušná. Největší problém však nastává s bydlením, neboť Natale a Luisa bydlí v jednom bytě spolu s Natalovým bratrem, jeho manželkou, rozrůstající se rodinou a navíc i se stárnoucími rodiči. Toto soužití zcela přirozeně vyvolává …

Lehké magično

Obrázek
Nedávno jsem v časopise Reflex četl poměrně poutavý článek o tom, kterak esoterika a magično získávají stále větší vliv a popularitu mezi lidmi v tzv. západním světě. Je to jev jistě pozoruhodný a rád bych mu i zde věnoval několik řádek. Sám mám s touto oblastí jistou zkušenost - byť je již dosti stará a možná vám přijde i poněkud úsměvná. Doma jsme vlastnili paperbackovou knihu, která vyšla někdy v roce 1970, s prozaickým názvem "Magický almanach". Jaký malý chlapec jsem si v něm často listoval a nejvíce mě upoutala první kapitola, kterážto se nazývala "Pythágorovo zrcadlo". Jednalo se v podstatě o matematické kolo (koneckonců byl to právě Pýthagoras, kdo prohlásil, že podstatou světa je číslo), na jehož ose jste mohli zadávat rozličná čísla (např. data narození, různých událostí, apod.) a pomocí kola jste s nimi prováděli všelijaké výpočty. Výsledek byl pak "ano" nebo "ne".... Světe div se...ono mi to tehdy docela vycházelo a já uvěřil. Dnes js…