Liborův blog

Skupina neandrtálců je na tom dost bídně, poslední dobou není co žrát a nedávný mráz zahubil polovinu žen. S tou trochou základní verbální komunikace se poslední tři lovci kmene rozhodnou vyrazit na lov.... Stolní karetní hra Neanderthal - Lovci mamutů pochází z roku 2015 a je prvotinou našeho vydavatelství Fox In The Box. "Foxíci" si pro vydání zjevně vybírají originální (autorem je Sierra Madre Games Phila Eklunda), nemainstreamové projekty, což je určitě chválihodná snaha. Jen tak dál. Hra Neanderthal nás - jak už název může trochu napovídat - přivádí do doby před cca 45 000 lety do tzv. "kulturní revoluce" (ne, nemám na mysli tu v Číně), do doby setkání moderního člověka a neandrtálce. Samotný prinicp hry je hodně zajímavý a nebojím se napsat, že i dost odvážný. Autor Phil Eklund byl po dlouhou dobu inženýrem v NASA a na jeho herním designu je to skutečně znát. Pravidla jsou jaksepatří hutná a neuvěřitelně komplexní. Ve hře je sice i dost velký prostor pro náhod

Život ve městech je dost jiný než byl třeba (logicky) před 20 lety. Jedním z rysů měnícího se světa městského člověka jsou i velká nákupní centra (VNC). Já osobně nejsem zrovna příznivcem sáhodlouhého pobíhání po VNC, nicméně logika života je leckdy tak neúprosná, že někdy vás to tam chtě nechtě stejně zavede. Jedno z největších nákupních center v celé ČR se nachází nedaleko od mého současného bydliště. Je to příšerná stavba, která v noci pronikavě září tak úspěšně, že v mysli některých psychotických lidí je jejím skutečným významem ozařování kolemjdoucích. Koneckonců proč ne... Bohatě podpořeno masivní reklamní kampaní se honosí slogany, že zde seženete prakticky vše na jednom místě. No a jelikož jsem člověk do velké míry důvěřivý, tak jsem se vydal na nákupní shony. Nebyl jsem tam samozřejmě poprvé, jednou z výhod VNC je jednoduše to, že je nepřehlédnete a jsou zpravidla na velmi dobře dostupných místech. Ačkoli k nim nemám zrovna vřelý vztah, tak jejich oblibu chápu a beru, že je to

V poslední době se dost mluví a píše o Boženě Němcové. Ne snad, že by se nějak masově její knihy znovu dostaly do obliby široké veřejnosti (to je tedy dost nepravděpodobné), ale pomocí rozboru DNA se snad zodpoví letitá otázka, "čípak vlastně byla?" Jenže podobné spory o to kdo je vlastně čí otec (matka je totiž prakticky vždy celkem jistá) se netýkají pouze zakladatelky novodobé české prózy, ale i jiných osobností. Můžeme si tak zaspekulovat, zda Jan Neruda nemá s panem Barrandem společného více než jen jistý mentorský vztah, či jak to bylo s prvním presidentem ČSR... Koneckonců proč ne. Spekulace jsou živnou půdou lidské mysli, zejména pokud se týkají slavných a bohatých. Možná za to trochu může naše naivní představa o devatenáctém století. Ona tedy celá ta doba se profilovala jako velice mravní období, kdy dámy byly ctnostné, muži praví gentlemani a vztah se navazoval několikaletým psaním prapodivných dopisů. Ano, někdy se tomu tak dělo, nicméně to je jen jedna stránka věc

V den inaugurace Donalda Trumpa prezidentem USA vyšla deska této sympatické kanadské synth-popové skupiny. Ne, není to náhoda. Když jsem v roce 2011 slyšel debutové album skupiny Austra, měl jsem prakticky hned jasno - naprostá pecka. Pokračování s názvem Olympia (r. 2013) se mi sice už tak nezamlouvalo, ale vyškrtnout si Austru z oblíbených projektů se mi pořád nechtělo. Letošní deska je tak jen důkaz, že jsem udělal dobře, protože patří mezi ty alba, která fungují velmi dobře už na první poslech. Katie Stelmanis se vždy zajímala o politické a společenské dění, jehož současná podoba se autorce asi moc nezamlouvá. Odsud je pak jen krůček ke snění o utopiích, kde je vše krásné a v pohodě. O tom hlavně je pak deska Future Politics, takové světlo v záplavě negativních zpráv. Deska nabízí fantastický začátek s "We Were Alive" a eponymní "Future Politics" i následnou skladbu "Utopia", která nechává rozeznít tóny, jež by se skvěle vyjímaly třeba v pokračování k