Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z říjen, 2009

Paris..., ale ne Hilton

Nějakou dobu nechám svůj blog na pospas internetové džungli. Tedy, ne že bych jej pečlivě kotroloval každý den... Zítra odjíždím totiž směrem Paříž, kochati se krásou přerostlé Petřínské rozhledny, obdivovat hroby slavných a mocných a přemýšlet na úsměvem Mony Lisy. Až se vrátím, tak se možná podělím o nějaké snímky a zážitky. Pokud si mě tedy Francouzi nedají k obědu... (kdo viděl film Delikatesy, viď Ájo, tak ten ví své...).

Rádio v autě inside? Problem outside!!

Opět dovolím laskavého čtenáře - či čtenářku - o prominutí, neboť jsem znovu použil odporné anglicismy. Nemohl jsem si ale svoji oblíbenou frázi odpustit, neboť bych se jinak jistě budil v nocim zbrocen potem (tedy, doufám, že by to byl pot...:-)). Jistě znáte slogan intelu: intel inside. Dvě slovíčka a reklama jako málokterá. Pamatuje si však někdo z vás na úžasné procesory od společnosti Cyrix? Na ně byla taková roztomilá parodie.... Jistě si vzpomenete na tu reklamu od Intelu, skupina vědců tam v laboratorních podmínkách s nejvyspělejší technikou tvoří úžasný procesor. Parodie a la Cyrix..., skupinka domorodců ve svých slaměných chatrčích buší kladivy do čehosi....a tak vzniká procesor. Teď už se můžete smát. To bylo jen tak na úvod, ono pochopit nadpis, to je základ úspěchu. Ale pozor, zase jsou lidé, kteří čtou výhradně jen nadpisy (a někdy nechápou ani je...). K tomu rádiu - abych se vrátil k jádru pudla - dnes jsem strávil něco přes dvě hodiny v autě, které jsme si chtěli zpříje

No vida...

Český fotbal teď mnoho radosti fanouškům asi nepřinesl. Nevalné výkony reprezentace dospěly do bodu, kdy se nekvalifikovala na MS. V domácí lize se také nepředvádějí bůhvíjaké výkony a evropské poháry..., to je místy jedna velká tragédie. Včerejšek byl ale jiný. Pražská Sparta si poměrně hladce porazila s "černým koněm" své skupiny, rumunskou Kluží (vtipné, dárci krve měli vstupné zdarma :-)) a Slavia vybojovala ceněný bod ve španělské Valencii. Technicky se naše kluby pochopitelně těm z "vyspělých" fotbalových lig nemohou rovnat. Hlavní otázka je však otázka finanční, už i v zemích jako je Rumunsko a Ukrajina proudí do fotbalu daleko více peněz než u nás. A situace se asi jen tak nezlepší. Je to v podstatě takový začarovaný kruh, kdy diváci nemají velkého zájmu na tom chodit na domácí fotbalovou soutěž, neboť jim přijde nudná a bez hvězd. Nicméně s upadajícím číslem diváckých návštěv klesá i zápasová atmosféra a rovněž i případný zájem sponzorů o financování českéh

Klass (Zkažená mládež) 2007

Obrázek
Jsou filmy, jež se vám jaksi neúprosně zaryjí do mozku s náruživostí rýče Bédy Trávníčka. Klass mezi ně bezesporu patří. Film je to estonský a musím přiznat, že tuto zemi zrovna moc filmově zmapovanou nemám, nicméně kdybych soudil jen dle snímku Klass, tak bych bezesporu hodnotil dobře. Upřímně, po čistě řemeslné filmové práci není Klas bůhvíjakým majstrštykem, ale o to snad ani nejde. Tento film je významný hlavně svým poselstvím a námětem. Odehrává se mezi - asi - gymnaziální mládeží. Nabízí nám jakousi sondu do vnitřního života jedné třídy, která má pochopitelně přirozeného vůdce a rovněž svého přirozeného outsidera Josefa (omlouvám se za ten anglicism, ale lepší termín by člověk jen těžko pohledal). Ostrakizace, šikana se stupňují a jeden student - Kasper - přestává být netečný k těmto fujtajblovým věcem. Za Josefa se postaví. Tímto morálně správným činem se však v očích manipulovatelné třídy stane dalším vyvrhelem. Události nabírají na obrátkách, až vyústí v krvavé finále. Film se

Pííívooo

Obrázek
Říkalo se, že která Vláda podraží pivo padne. Nestalo se. Aby taky ano. Pivo nám totiž podražuje již několik pěkných let. Pamatuji se živě na dobu svého středoškolského studia, kdy pivo v restauraci U Štiky v Berouně stávalo krásných 9,50. Podotýkám, že se jednalo o pivo "velké". Ne, nechci tu plakat nad starými časy, jimž jakousi auru výjimečnosti a dobra dává z velké části i nezpochybnitelná skutečnost toho, že se nám ve vzpomínkách trochu přikrášlily a oděly do hávu nostalgie. Jen jsem chtěl poukázat na to, jak jsou některé otřepané fráze nebetyčnými blbostmi. A pak, včera jsem byl po nějakém čase opět v Berouně, a dokonce i na pivu. Nebyl jsem však u výše jmenované Štiky, ale v místě, kde se dnes nachází berounský pivovat. Je to trochu zastrčená lokalita blízko poměrně nevábného nádraží, nicméně pokud máte rádi tradiční českou kuchyni v pěkném prostředí a s lokálním pivem "Berounský medved" za 17kč, tak je to místo přesně pro vás. Už dlouho jsem v podstatě ani n

Telefon...telefon

Obrázek
Po mnoha a mnoha letech strávených s mým - dnes již - stařičkých siemensem m65 se budu muset s touto krabičkou rozloučit. Odpočívej v pokoji v křemíkovém nebi! Siemens m65. Jeden z prvnívh tzv. "nezničitelných" telefonů. Pěkně odolná mašinka, která ale ani tak neúprosnému zubu času neutekla. Loučení je ale těžké, jednak i proto, že v jedné hře tam mám nahraný rekord takřka nepřekonatelný :-).

Babylon

Život je někdy plný lehce absurdních situací, byť ne vždy musí zcela odporovat logickým zákonům a být ve vlastním vnitřním rozporu (např. contradictio in adjecto v názvu politické strany Unie svobody). Včera jsem byl v našem malém obchůdku, který vlastní jedna vietnamská rodina, zakoupit nějaký ten chmelový mok a trochu lahodného pečiva (na něž jsem nakonec zapomněl). Krom mé osoby se v obchodě nacházelo ještě několik jedinců - patrně - ukrajinské národnosti, kteří si shodou okolností koupili to samé zboží co já. Hoši však měli ještě trochu náročnější požadavky, neboť se pokušeli vrátit i nějaké prázdné lahve od piva. Zkoušeli to tedy na vietnamskou prodavačku lámanou češtinou se zbytky ruských výrazů a ona jim naopak lámanou češtinou odpovídala. Docela komická situace, už jsem chtěl zasáhnout coby tlumočník. A pak že ta čeština není světový jazyk.

Fotbal s Arnoldem

Včerejší fotbalové klání s Polskem mnoho krásy nenabídlo, nicméně výhra 2:0 potěší. Tedy, potěšila by, kdyby Slovinsko nevyhrálo nad našimi východními sousedy stejným poměrem. Pokaženou náladu jsem si chtěl vylepšit sledováním dnes již legendárního akčního filmu Predátor, který jsem jako malý chlapec měl dost rád (jen tak na vysvětlenou, nejsem televizní maniak, jen během týdne na bytě televizi nemám, tak se není čemu divit, že si někdy o sobotách večer najdu čas a zvolím tuto pasivní zábavu). Arnold je prostě borec, to mi nikdo nevymluví. Ano, znám všechny výtky směřované k Arnoldovy a k jeho topornému herectví, či k přitroublým replikám, nicméně...Arnie je stylový jako málokdo. Kdyby jeho roli hrál někdo jiný, asi by to tak nefungovalo. V Predátorovi Arnie dokázal, že je schopen skutečně zabít asi už cokoliv a poradit si s čímkoliv. Panečku, to by byl trenér pro náš národní fotbalový tým :-). Přitom by to neměl zase tak daleko, ve svém rodném Rakousku by si jistě nějaký ten domeček s

Delikatesy (Delicatessen) 1991

Obrázek
Jsou v zásadě dva druhy filmů, ten první druh má silný příběh, děj, zajímavou zápletku, často se nechává inspirovat skutečnými události. Ten druhý je jiný, o příběh tu moc nejde, spíš o výsledný dojem vizuálních zážitků. Delikatesy patří zcela jasně ke druhé skupině. Režisérský tandem Jeunet (Amélie z Montmartru, Město ztracených dětí) a Caro natočil film, který je velmi originální, zcela jistě si jej s něčím podobným nezpletete. Ono totiž nic podobného - vyjma tvorby výše jmenovaných pánů - není k vidění. Film nás zavádí do blíže nespecifikované doby, patrně po nějakém velkém konfliktu (snad jaderná válka?), kdy lidé sice žijí v relativním pohodlí, nicméně potravin je nedostatek. Tento handicap však lze poměrně rychle odstranit, vždyť masa kolem nás běhá docela dost, ne? Hlavní hrdina (v podání Dominika Pinona) Louison je bývalý klaun, který si teď snaží přivydělat i jiným způsobem, třeba pomáhat ve velkém, rozpadajícím se domě, který má mnoho podivných obyvatel. Například pana řezník

Krajina se zbraní .... a s Řepkou

Obrázek
Krajina se zbraní je úžasná divadelní hra z pera britského autora J. Penhalla, kterou v mém oblíbeném Dejvickém divadle režíruje Martin Myšička (filmoví fandové jej jistě znají z filmů Šeptej, Protektor, či Karamazovi), který si v představení dokonce "střihl" i hlavní roli, neboť představitel hlavního hrdiny jaksi dlouhodobě onemocněl. Hra je silně současná, vyjadřuje se k problematice "správných a spravedlivých" válek v našem světě. Hlavní postavou je vědec Nick (Myšička), který objeví úžasný malý výzvědný a útočný stroj (viz foto nahoře), pomocí něhož je možno vyhrát snadněji nějaký konflikt, případně eliminovat lidské ztráty na nezbytné minimu. Tento čin však brzy nastolí závažné morální otázky o smyslu a oprávněnosti někoho vůbec zabít a o principu osobní odpovědnosti na zmařených lidských životech. Hra je také hezkou ukázkou fungování státní moci a jejího takřka neomezeného nátlaku na jedince. V dalších rolích se představily poměrně známé tváře, např. Simona Ba

Wikipedia offline? Proč ne..

Otevřená internetová encyklopedie wikipedia je poměrně známá a budu tedy a priori počítat s tím, že laskavého čtenáře (čtenářku) s ní seznamovat nemusím. Snad každý z nás jsme z ní někdy čerpali a zároveň snad každý také ví, že wikipedia jakožto zdroj informací není zdrojem úplně nejrelevantnějším. Na některých školách (vš) se dokonce neuznávaly seminární práce studentů, kteří ve svých textech citovali výše zmíňovanou encyklopedii (on vám tam totiž nějaký trouba může napsat, že Hitler je žena :-)). Tedy, pro prvotní informovanost a rychlý přehled je wikipedia neocenitelnou pomůckou, ale pokud se o danou problematiku zajímáte více, jistě vám začne být více než těsnou. Proč to ale vše píší. Nedávno totiž v jednom časopise (Extra PC), který se zabývá it technologiemi, vyšlo v příloze dvd, na kterém máte celou českou wikipedii offline. Můžete si ji tedy v pohodě překopírovat na váš pevný disk (mimochodem, všimli jste si, že označení "pevný disk" se už moc nepoužívá? Pořád se meta

Protektor (2009)

Obrázek
Od filmu Protektor jsem si toho zprvu mnoho nesliboval. Prostě asi jen nějaký další snímek ve stylu "musíme si pomáhat" s profláknutými tvářemi sterilního českého filmu nového tisíciletí. Ale ouha. Ono je to vše zcela jinak. Dobrá, několik "profláklých" tváří tu je - pokud za ně tedy považujete např. Sandru Novákovou, či Jana Budaře (ti ale mají jen malé roličky), vůbec to ale nevadí. V hlavních rolích totiž excelují Jana Plodková (v roli Heleny) a Marek Daniel (v roli jejího manžela Emila), a to natolik dobře, že na ostatní postavy místy až zapomenete. Něco k příběhu. Nacházíme se v roce 1938 (děj filmu zahrnuje roky 1938 - 1942), krátce po podpisu nechvalně známé dohody v Mnichově. Československé pohraničí je odstoupeno Německu, Polsku a Maďarsku. Ambiciozní redektar Českého rozhlasu Emil Vrbata trochu žárlí na svoji mladou a půvabnou manželku Helenku, která odstartovala poměrně úspěšnou kariéru u prvorepublikového filmu. Jenže její kariéra moc dlouhá nebude, prvn