Delikatesy (Delicatessen) 1991

Jsou v zásadě dva druhy filmů, ten první druh má silný příběh, děj, zajímavou zápletku, často se nechává inspirovat skutečnými události. Ten druhý je jiný, o příběh tu moc nejde, spíš o výsledný dojem vizuálních zážitků.

Delikatesy patří zcela jasně ke druhé skupině.

Režisérský tandem Jeunet (Amélie z Montmartru, Město ztracených dětí) a Caro natočil film, který je velmi originální, zcela jistě si jej s něčím podobným nezpletete. Ono totiž nic podobného - vyjma tvorby výše jmenovaných pánů - není k vidění.

Film nás zavádí do blíže nespecifikované doby, patrně po nějakém velkém konfliktu (snad jaderná válka?), kdy lidé sice žijí v relativním pohodlí, nicméně potravin je nedostatek. Tento handicap však lze poměrně rychle odstranit, vždyť masa kolem nás běhá docela dost, ne? Hlavní hrdina (v podání Dominika Pinona) Louison je bývalý klaun, který si teď snaží přivydělat i jiným způsobem, třeba pomáhat ve velkém, rozpadajícím se domě, který má mnoho podivných obyvatel. Například pana řezníka, který si vás zvědavě měří a ptá se kolikpak to vlastně vážíte. Navíc v podzemí žijí takoví divní lidé, jsou oblečeni v jakémsi igelitu a na hlavě mají velké svítilny, všichni jim říkají troglové a asi chystají nějakou revoluci. A samozřejmě, láska, ta je tu také.

Delikatesy jsou filmové mňamky! Fajnšmekři jistě ocení scénku, kdy do rytmu vrzající postle pod ehm...kopulujícím párem dělají ostatní obyvatelé své běžné denní činnosti. To jen tak na okraj.