Liborův blog

  Vojska s hákovým křížem se soustředí na východní frontu, jejich obávané tanky právě uzavřely další kampaň a vojevůdce nacistů by si mohl spokojeně mnout knír, kdyby tedy nebylo Pacifiku, kde loďstvo Spojenců v posledním tahu získalo výraznou převahu nasazením obávaného admirála. Nu což, třeba se podaří nalosovat si tu atomovku… I takto nějak může vypadat partie ve společenské hře Blitzkrieg!, která se u nás prodává v krabici dohromady s rozšířením Nippon. Jedná se o hru, která je určena primárně pro dva hráče. Hrát ji můžete i sami v sólo módu, nicméně to ani zdaleka není taková zábava jako proti živému protivníkovi. Princip hry je přitom dost jednoduchý a pravidla lze vysvětlit i neortodoxním hráčům za pár minut. Hrací plocha je rozdělena na 5 válčišť (Afrika, Pacifik,…) z nichž každé obsahuje několik kampaní. Samotná kampaň poté sestává z několika herních polí s různými symboly. Vložením svého žetonku s jednotkou na herní pole aktivujete jednak žeton samotný (respektive zpravid

 On All Fours je druhou deskou této londýnské post-punkové skupiny. Nutno dodat, že deskou pozornost určitě zasluhující. Pokud vás zaujme podivný název kapely (plus fakt, že se prakticky jedná o samé ženy), tak za tím nemusíte hledat nic hanlivého. Jméno vzniklo podle - dnes už zesnulého - komika W. M. Hickse a jeho postavy "Goat Boy". Jedná se také o skupinu, kde se vyplatí poslouchat pozorně texty. Už v úvodní skladbě "Pest" (škůdce) se hovoří o tom, že by bylo docela fajn přestat hledat obětního beránka pro příčinu rozličných nezdarů a nebylo by zároveň od věci občas se podívat i do svého svědomí, protože "you are one of those pests" (vztáhnuto na klimatickou změnu - které se věnuje i skladba "The Crack", světovou chudobu, apod.). Neméně zajímavá je i skladba "Anxiety Feels", kde se dozvídáme o potýkání se s duševním zdravím v podobě panických atak u jedné z členek skupiny (Ellie Rose Davies) v podobě fantastického vokálu zasazeného

 Na břehu je poměrně známý film (minimálně mezi milovníky starších sci-fi snímků), který se v roce 2000 dočkal své předělávky (která je barevná, což ovšem u snímků orientujících se na post-apokalyptické téma není vždy výhra). Film je to prý také docela vlivný (údajně něco z něj inspirovalo i legendární počítačovou hru Fallout) a hrají tam zajímaví herci. To není úplně špatná pozvánka na sledování... Byla by však chyba představovat si film jako nějaké šílené post-apo ve stylu Šíleného Maxe, to je patrné už z traileru z roku 1959. Nicméně určitá míra mrazivého dopadu je přítomna prakticky od začátku a pranic ji nekazí trochu na nervy lezoucí neustále hrající song "Waltzing Matilda".  Svět se zde propadl do katastrofy jaderné války (bůhví proč vlastně začala), jedinou částí, kde ještě žijí lidé, je vzdálená Austrálie (a možná Nový Zéland?), kde se řeší co dál.  Trochu mě zarazil bohorovný klid obyvatel Austrálie, kteří velmi disciplinovaně přesedlali z aut (není benzín) na koně