Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z leden, 2018

Po volbách

Jedna věc je zaručená, volby vždy spustí příval svérázných situací a vyhrocených emocí. Někteří lidé se kupříkladu (nejenom) na sociálních sítích dušovali, že po vítězství M. Zemana v prezidentské volbě demonstrativně opustí tuto zemi, jiní zde zase viděli paralelu s "osudovými osmičkami" našich dějin. Přiznám se, že do určité míry je docela zábavné všechen ten mumraj sledovat.
O příčinách vítězství Miloše Zemana se toho už napsalo mraky. Je podle mě docela fajn, že po delší době se objektem zkoumání stali i voliči a příznivci stávajícího prezidenta, protože podle mě samotná osoba tohoto státníka není sama o sobě příčinou současných problémů (názorové rozpolcení země), ale spíše jejich symptomem. V České republice tak dochází spíše než k tradičnímu pravo - levému politickému štěpení na konflikt mezi "centrem a periferií" (tak, jak je třeba definoval Stein Rokkan). Společnost je tedy už dlouhodoběji rozdělena distribucí a alokací zdrojů, rozdílnou infrastrukturou, …

Pošťáci

Žena středního věku v pošťácké uniformě za sebou táhne velký vozík, který je naplněný vším možným, jen snad ne tím, co bychom od poštovního zaměstnance čekali. Jako sardinky se tam tak tisknou různé letáky na slevové akce, jejichž monotónnost narušuje jen retušovaná tvář prezidenta Zemana. Smutný pohled, který se mi naskytl dnes ráno.
Pomalu by se až zdálo, že na hlavní poslání své profese (listovní psaní a balíčky) už jaksi nezbývá místo. Nebylo tomu ale vždy tak. Pošta měla historicky v našich zemích velmi dobré postavení. Už v 17. století často poštovní stanice plnily dokonce funkci jakýchsi hotelů, kde mohli movitější jedinci v klidu přenocovat. Být "poštou" (jak se funkce pošťáka dříve označovala) bylo solidní vizitkou a toto povolání často přecházelo z otce na syna. Poštovní služby pomáhaly zmenšovat vzdálenosti mezi tehdejšími lidmi.
Dnešek tuto starou nostalgii odvál. Je to pochopitelné, stejně tak totiž můžeme pociťovat stesk po starých kovářích a převoznících, nicméně…

Několik poznámek k prezidentské volbě

Současné prezidentské volby jsou i bez účasti své hlavní "star" docela zábavné (původně jsem chtěl napsat zajímavé, ale toto slovo je výstižnější). Podělím se o několik svých dojmů.
1 - Po šaškárně spojené s poslední nepřímou volbou (vzpomínáte si na ty nábojnice, co dostali někteří poslanci, či na to, co zachytily televizní kamery?) se čekalo, že se všechny nešvary vyřeší hlasem lidu. Jistě, něco se vyřešilo, ale jiné problémy přibyly. Bývá zvykem (a my jsme se to tak třeba ještě na střední škole učili) tvrdit, že český prezident je prezidentem slabým, jen s minimem pravomocí. Není tomu úplně tak. S existující přímou volbou a z toho plynoucím silnějším mandátem je tu znatelný posun k poloprezidentskému systému, což v našem parlamentním světě nemusí vždy dělat úplně dobrotu. Osobně si trochu kacířsky myslím, že by nebylo od věci prezidentský úřad zrušit úplně a pravomoci rozdělit mezi ostatní činitele…
2 - Volič/ka má k dispozici několik kandidátů. Samé muže, i když opravdu to…

Nejlepší hudební alba roku 2017

Obrázek
Je tu další rok a s ním mé již tradiční hudební bilancování. A jako už rovněž tradičně si dovolím připomenout, že se jedná o výběr ryze subjektivní bez nějakého medailového pořadí. Prostě taková sympatická zvuková trojice.
Austra - Future Politics Funguje dobře jak na první, tak i třeba na dvacátý poslech. Kanadská synth popová reflexe současného světa má určitě co nabídnout širokému okruhu posluchačů, navíc si uchovává i svůj typický zvuk z předešlých desek.
Johnossi - Blood Jungle
Švedská kytarovka s velkým potenciálem a kvalitně vyrovnanými skladbami. Jen ten skutečně velký průnik do zahraničí se hochům ze Stockholmu nějak ne a ne podařit.

Wolf Alice - Visions of a Life
Zajímavá směs "shoegaze", "noise rocku" a bůhvíčeho ještě dalšího jen potvrzuje, že minulá úspěšná deska nebyla jen takovým bohapustým výkřikem do prázdna. A ano, přiznávám, vždy jsem měl slabost pro Slowdive :).