Liborův blog

Tak dlouho se chodí s konvičkou pro vodu, až se ucho utrhne a spadne se do masokostní moučky. "§ 356 (1) Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta." - měl pan Konvička status na facebooku "veřejný"? Asi ano... - svoboda slova není (aspoň u nás) absolutní.

Lenin nespal Lenin bděl samou starost z toho měl

Prokop Drtina, před Únorem hrdina.. Po Únoru to šlo hladce, udělán z něj byl velký zrádce...

Nikomu se nikdy nezdálo, že by jich měl někdy málo. Čím víc, tím líp, i kdyby kvůli tomu někdo chcíp. Ale co..... snad bude někdy líp...

Co svět světem stojí, člověk vždy vše pohnojí...

Je snad jen taková věta hezká, která každý trouba nahlas tleská?

Tma pokryla celou zemi, trochu smutno z toho je mi. Vítr studený v ulicích již vane, bůhví co se s počasím za měsíc stane. A celá Praha už šla radši spát, jen jeden Libor na blogu musí si hrát...

Jaro, léto, podzim, zima, na světě je prostě príma! :-)

Alkoholu mám v krvi dost, zpívám si tak pro radost. Náladu si pozvedám, za volant auta usedám. Je to stará Škoda 120, jedu s ní .. tak 120. Jedu přes pole, zahrady. Auto začíná mít nějaké vady. Na to nedám a nohu na plyn dávám, udiveným lidem z okénka ještě mávám... a pozdravy se vztyčeným prostředníkem dostávám...

Jak krásný by to byl svět, bez ukrutných běd, bez společenských věd...

Na kopečku stojí domeček, v tom domečku je stoleček. Na stolečku rakvička. V té rakvičce mrkvička. Králíček už tam však není,¨ neb na sousedy své upíří zuby již cení!

Hou hou, trpaslíci jdou. Hou hou, jdou strouhou. Hou hou, už nemůžou, ale cestu mají pořád dlouhou. Ach ou ou.

Stalo se to včerejší noci, podlehl jsem zákeřné nemoci. Pořád kašlu, stále kýchám, bolestí už stěží dýchám. Když je člověk nucen léky brát, i alkoholu se musí vzdát… Zlotřilý vir se mě snaží zničit, ale já jsem čilý a budu cvičit! P. S. S tou nemocí to není nijak vážné, jen mě trochu škrábe v krku...., ale musel jsem to nějak více dramatizovat, ne? S pouhým škrábáním v krku si dnes už nevystačíte:-). A nezapomeňte na anketu, jež je přidružena k tomuto básnickému skvostu!:-)

Technologie je naše chlouba, zároveň však i zhouba. Ráno vstanu, e-maily přečtu, telefonní účet už skoro ani nesečtu. Je to hrůza, je to droga této doby, asi si budu muset najít jiné hobby..

Jaro, léto, podzim, zima, s alkoholem je vždy príma! Hezky nám s ním tvrdnou játra, už cítím, jak mi po nich šmátrá!. Rýmovačka vznikla včera u pravého břehu Vltavy kdesi na konci části města zvané Bráník při konzumaci alkoholu za vydatného přispění mého kolegy, pana Marka Štrunce (budoucího inženýra), jemuž touto cestou děkuji. Pokud jste dobrodružné nátury, tak si můžete jít do Vltavy zaplavat, včera jsme tam vhodili totiž láhev, ve které je ukryto psaníčko právě s touto básní. To jen tak na vysvětlenou. P. S. Nezapomeňte na anketu, která je k tomuto článku přidružena! Nevyplnění se trestá!!!:-)

Až jednou, za nějaký čas, vše zlé na světě vezme ďas, bude tu hezky, bude tu krásně, čas jen na písně a básně. Temný Kout Poezie v tu dobu zmízí a nahradí jej verše vskutku ryzí. Bude to dobře: ano X ne? Co by tomu řekl jogurt Danone?

Při holení Škráb, skříp a šmik! Ucho jsem si ufik! Vincent van Gogh.

To je ale potvora, volejte radši doktora, protože té už nepomůže ani sociální podpora... Co by na to řekl ministr Škromach? Možna tak...."ach"....

Jo jo, krev, to je moje, ve sklepeních mám lidí roje. Večer Polák, ráno Čech. Nemám to tak trochu pech? Co třeba trochu anglického masa? Musím o tom informovat svého rasa... Stavím si totiž v Karpatech hrad a dostal jsem u toho veliký hlad....

Čínská armáda do Evropy vyrazila, aby nám naše ropné choutky zarazila. Není se však čeho bát, americký Rambo je náš kamarád! A při nejhorším pomůže i David Rath!