Liborův blog

 Šílený rok 2020 (z mnoha důvodů) přinesl docela zajímavé hudební desky. Upřímně jsem jich nenaposlouchal tolik, kolik bych si představoval. Částečně za to "mohou" pracovní povinnosti, částečně čas, který namísto hudby věnuji podcastům. Co se dá dělat. Připomínám, že se jedná o subjektivní výčet bez konkrétního pořadí. Prostě 3 desky, které mi přišly moc fajn a rád bych se o svůj zážitek podělil. Cults - Host Cults mám moc rád, na každou deskou jsem se vždy těšil a až na tu předminulou jsem byl také potěšen. Pokud člověk aspoň trochu fandí indie popu, tak je to jasná záležitost. Amon Tobin, Figueroa - The World As We Know It Nový projekt tohoto aktivního Brazilce mě doslova učaroval. Hudební veterán Amon Adonai Santos de Araújo Tobin přesedlal na psycho folktroniku, což bylo rozhodnutí velmi dobré. Světem hudby mě Amon provází o mnoho déle než Cults, takže se možná jedná o výron mého vnitřního hudebního konzervativismu, nicméně vždy mě potěší poslechnout jeho produkci.  Carib...

  Osobně jsem vůbec netušil, že indie popová formace Cults chystá další album. O to pozitivněji jsem byl ale překvapen. Jedná se v pořadí o čtvrté album této newyorské dvojice, první dvě mě svého času dost bavila, třetí jsem si poslechl, ale zrovna nadšen z něj nebyl. Co tedy pomyslná "čtyřka"? Je výborná. Veškeré pochyby rozptýlí už první skladba s názvem "Trials", podle mě se dokonce jedná o jednu z nejlepších písniček, které Cults kdy vydali. Změnou oproti předchozím deskám je i větší autorský přínos Madeline Follin, která se prý dle vlastních slov dosud bála přijít s kůží více "na trh". To, že se nakonec odvážila ale hodnotím velmi kladně. Album je také celé nahrané na živé nástroje, nicméně typické znaky Cults tam lze rozeznat bez problémů - starý (jakoby trochu ze šedesátých let) pop, temné syňtáky a trocha mystické atmosféry. Skladba "A Purgatory" by se s klidem mohla vyjímat na soundtracku k Twin Peaks (ostatně podobných kandidátů by u Cu...