Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z září, 2011

Ženy v Saudské Arábii

Shayma Jastaniah je saudskoarabská žena, která byla nedávno odsouzena k veřejnému zbičování (10 ran ), neboť provedla něco, co tamní společnost zakazuje a přísně trestá. Řídila automobil. Divné, co? Vlastně ani ne, zase tak moc se o tom nemluví, ale není tajemstvím, že v SA (Saudská Arábie) je zakázáno, aby žena řídila auto, pochopitelně si tak dámy ani nemohou opatřit řidičský průkaz. Shayma měla to "štěstí", že je držitelnou mezinárodního řidičského průkazu. Tohoto průkazu ale používala velmi - chtělo by se říci - s rozumem. V podstatě řídila jen ve velmi extrémních situacích, kdy se jiné možnosti nedostávalo, jako byl zrovna případ jejího "prohřešku", kdy vezla rodinného příslušníka do nemocnice. Český zákon je v tomto ohledu velmi liberální, mám dojem, že i v případě, kdy nemáte řidičský průkaz, tak můžete v krajní nouzi (umírající člověk) auto řídit. Nechci teď porovnávat legislativu obou zemí, jde o neporovnatelné příklady, které se od sebe liší tradicemi, živo…

Howling Bells - The Loudest Engine (2011)

Obrázek
Australští Howling Bells nedávno vydali svoji další desku, na kterou jsem se dost těšil, neboť jejich předchozí počin s názvem Radio Wars z roku 2009 jistě nejedno hudební ucho pozitivně namlsal. O Radio Wars jsem něco psal zde, takže o skupině samotné snad není nutno se sáhodlouze zmiňovat. Jistě budou existovat lidé, kteří novou desku (The Loudest Engine, dále jen TLE) budou označovat za nejlepší album Howling Bells. Já osobně si to nemyslím, což ale nemusí znament, že by TLE byla deska špatná. Předně bych měl zmínit, že se rozhodně nejedná o album, jež se zalíbí na první poslech. Takové možná bylo to s názvem Radio Wars, ale TLE potřebuje poslechy minimálně 3, neboť na něm podle mého názoru chybí nosné hity, jakými pro Radio Wars byla třeba skladba Into the Chaos. Na druhou stranu po několika posleších jsem se musel hodně snažit, abych na desce našel nějakou slabou písničku, protože každá z nich nese v sobě hluboce propracovaný zvuk, který navíc úžasně koresponduje s obalem alba (sl…

Kalouskova facka

Facka je v naší zemi pomalu prostředkem legitimního politického boje, stačí si vzpomenout na Macka s Rathem a teď nověji i na "nejlepšího ministra financí" pana Kalouska. Proč by ne. Krásné facky jsou vidět na Ladových obrázcích, kde se to v hospůdkách mele jedna radost a dost pádný důkaz provázanosti Čech (a přidružených zemí) s fackou podal i pan Hrušinský ve filmu Adéla ještě nevečeřela, kdy takto počastoval slavného zahraničního detektiva. Česká facka je prostě pojem. Chápu pana Kalouska, že se mu nelíbí, když jej nějaký mladík nazývá zlodějem a věští, že jednou bude viset. Jistě se nejednalo o člověka "dušínovské" povahy, nicméně mi to nedá, abych se nezamyslel nad tím, zda minimálně v prvním případě není na věci trochu pravdy. Kalouskovy kšefty s bytem na Veleslavíně, či případ s padáky pro naši armádu jsou bezesporu akcemi, díky nimž se mnozí na tohoto muže hněvají. Oslovení, kterým jej mladík častoval, "Kalousku, ty kurvo zlodějská", pak můžeme posu…

Nienvox - My Hand Makes Circle In The Sunset Air (2010)

Obrázek
Loňské EP je zatím posledním kouskem, který jeho autor - mladý hudebník z ruského Jekatěrinburgu - pustil na denní světlo, i když denní..., daleko lépe se tato hudba vyjímá v podvečerním soumraku, o čemž leckteré ucho přesvědčí už první tóny. Nienvox dosud nevydal žádné plnohodnotné album, takže na jeho kontě jsou jen různé remixy, singly a EP, nezbývá než doufat, že časem překoná svůj "ostych" z této části hudební produkce a namlsané fanoušky (mezi něž se řadím) plně uspokojí. Jeho hudba se nese na vlnách nu-jazzu a downtempa. Ochutnat ji můžete na "májspejs" nebo koneckonců i na youtube.

Abril despedacado (Behind the Sun, V žáru slunce) 2001

Obrázek
Brazilský režisér Salles (autor slavných Motocyklových deníků) má na svém kontě nejeden pozoruhodný filmařský zářez. Film V žáru slunce nás přivádí do roku 1910 na brazilskou - poměrně chudou - plantáž, kde rodina Breves dře do úmoru, aby si zajistila základní obživu. Tato rodina žije v silném nepřátelství (které se snad už dědí po generace) s rodinou svých sousedů jménem Ferreiras. Právě motiv pomsty a vzájemné nenávisti je hnacím motorem děje filmu, který nám představuje jeho vyprávěč - Pacu, malý chlapec, který svou specifickou dětskou myslí je někdy moudřejší než jeho otec, jenž ctí zásadu, "oko za oko, zub za zub", což však v konečném důsledku vede k anihilaci obou soupeřících stran. Tento snímek má poklidné tempo, divák si může vychutnávat pomalé záběry poutavé brazilské krajiny, z nichž přímo sálá všudypřítomné horko. Dobrý je i výběr herců, z nichž zejména Rodrigo Santoro v roli staršího syna a později též "živé mrtvoly" hraje opravdu skvěle. Asi je to atmos…

Cestou necestou do Unhoště

Obrázek
Výletování po české krajině na "palubě" regionálního motoráčku ma určitě své kouzlo. Snad také proto jsme si za cíl našeho včerejšího menšího výletu zvolili středočeskou obec Unhošť. V Unhošti jsem nikdy předtím nebyl, prakticky nic jsem o ní nevěděl (což se posléze ukázalo jako velké mínus), takže proč se tam nevydat, že? Ano, kostel je skutečně hezký (má počátek ve 12. století) s půvabnou zpovědnicí a krásnou barokní kazatelnou a několik let v něm působil i bratr slavného Josefa Jungmanna, ale Unhošť mi připravila i několik šoků, tak tedy.... Nádraží je asi 3 km daleko od města samotného a mezi ním a městem není žádná klasická cesta pro pěší, kteří přijedou vlakem. Musíte tam pobíhat po dost rušné komunikaci, což pohodové atmosféře moc nepřidá. Dá se vytušit, že ještě v 19. století vládl v Unhošti celkem blahobyt, nicméně současný stav je poněkud neutěšený, což se projevuje v nabídce občerstvovacích zařízení. Chtěli jsme zajít na večeři (před noční procházkou zpět na vlak), …

Hokej

Vy, kdo mě znáte osobně, asi víte, že na hokej se rád podívám, rád zažívám ten pocit kolektivního sepětí, kdy "my" jsme prostě "my" a kdy "naši" dokáží ukázat celému svět (tedy tomu, který sleduje MS IIHF, což je bohužel jen hrstka zemí), zač je v Pardubicích perník. Smrti našich reprezentantů a jejich spoluhráčů pochopitelně lituji, nicméně tryzna, která se držela po dobu několika dní v médiích i na veřejných prostorech, mi někdy přišla trochu nevkusná. Ten všudypřítomný humbuk tomu také nepřidal. Jen z úcty k mrtvým a pozůstalým se domnívám, že v těchto věcech je méně někdy doopravdy více. Článek odjinud k tématu (doufám, že s laskavým svolením:-)): http://zadny.blog.cz/1109/suatny-vlastenec-spatny-obcan-spatny-cech

Létající Kohout

Ne, nejedná se o poslední výkřik francouzské gurmánské školy, ale o rodáka z Mostu, pana Lukáše Kohouta, kterého si i dnes mnozí jistě pamatují z kauzy, kde se vydával za asistenta Jana Kavana a díky tomu si pěkně na státní útraty procestoval mnoho koutů toho našeho kulatého světa. Je docela zajímavé a alarmující, že trvalo poměrně dlouhou dobu, než se na jeho podvodné aktivity přišlo, navzdory tomu, že se pohyboval ve vysoké politice, kde by snad - jak mnozí doufají - měla platit poněkud zostřenější pravdla, než například u Mladých sociálních demokratů (kde byl pan Kohout členem). Pan Lukáš Kohout celou aféru odnesl podmínečným trestem a finanční penalizací. A hle, v souvislosti s nepokoji na severu naší země se hvězda pana Kohouta vynořuje znovu, tentokráte jako organizátora demonstrací proti "nepřizpůsobivým", kteří ty "slušné" jen finančně vysávají a šikanují. Zajímavé bylo vidět záběry zatýkání pana Kohouta (zatčení nebylo kvůli demonstraci), při kterých mu mno…

Super 8 (2011)

Obrázek
Existují - při hrubém zjednodušení - v zásadě 2 druhy filmů. Ten první má umělecké ambice a ten druhý tu je primárně od zábavy (a samozřejmě se také mohou prolínat). Není pochyb o tom, že snímek Super 8 patří do druhé kategorie, což z něj a priori nemusí zrovna dělat film špatný. Naopak. Když se náruživý divák podívá na jména jeho tvůrcu, tak jistě nejedno srdce zaplesá. Spielberg, J. J. Abrams (pokud jej neznáte, a tomu moc nevěřím, tak je to duchovní otec seriálu Lost) a autor hudby Giacchino (rovněž Lost). Jenže jen jména sktuečně dobrý film nedělají, ale popořádku. Je rok 1979, skupinka dětí (tedy, mladších dorostenců) natáčí zombie film. Tato část filmu mi přijde zdaleko nejlepší, je točena s velkým nadhledem a místy i humorem, snad tu Abrams pohlíží s odstupem na své vlastní dětství a splněné (nesplněné) sny a touhy. "Filmařům" se ale krom skvostného "gore zombie" podaří na kameru zachytit i dost podivnou nehodu. Do právě projíždějícího vlaku vrazí ze zprvu nepo…

Zálohovat, zálohovat a zálohovat

Ono se sice všude říká, že člověk by si měl svá data pečlivě hlídat a pokud možno minimálně cca 2x ročně všechna zálohovat. To vše je hezké, ale při všem tom shonu se občas zapomene zálohu udělat, popřípadě se to odloží na "zítra" (což znamená nikdy) a problém je tu. Včera mi trochu odešel "slave" disk. Je to pořád lepší než když se do křemíkového nebe poroučí "master", nicméně i tak to byl docela problém. Tušil jsem, že snad obtíž nebude v hardwaru, proto jsem se podíval na i-netu po nějakých šikovných aplikacích, které by snad disku vrátily bývalou vitalitu. Pokud se Vám někdy stane podobný problém, tak rozhodně doporučuji EASEUS Partition Master. Je to program (zdarma), který dokáže i obnovit nějaká dříve smazaná (a pochopitelně nepřepsaná) data a pochopitelně i znovu zprovozní disk (pakliže je ale problém v disku samotném, např. vadná "plotna", tak s tím už asi doma nic nenaděláte a musíte pochopitelně za odborníkem). Takže od teď se budu sna…

P. K. Dick - Počkej si na loňský rok

Obrázek
Měl bych snad prohlásit, že patřím mezi ty lidi, kteří se vůbec netají obdivem k tomuto americkému autorovi. Z jeho relativně obsáhlého počtu napsaných knih jsem jich už také přečetl pěknou řádku a byť jsem zcela na všechny nepohlédl zrovna s největším zalíbením (např. Sluneční loterie), tak už jen díky geniálnímu UBIKu a románu Temný obraz jej řadím mezi své nejoblíbenější autory. Kniha "Počkej si na loňský rok" (Now wait for the last year) vyšla poprvné - tuším - v roce 1966 (nicméně u nás až v roce 2004) a obsahuje mnoho typických atributů, které jsou i dnes vítaným doplňkem bezpočtu amerických filmů (Paycheck, Next, Minority Report a z těch "klasičtějších" pak Blade Runner a Total Recall). Příběh se odehrává v nedaleké budoucnosti, kdy Země je zatažena do mezigalaktické války mezi Starci a Reegy. Hlavním hrdinou je doktor Eric Sweetscent, který krom starání se o údržbu těla výstředního miliardáře dostává i úkol postarat se o zdraví vůdce země Molinariho. Nic ale …

Jsme rasisté?

Otázka, na kterou asi nejde zcela jednoznačně odpovědět. Co individum, to názor, postoje, hodnotový žebříček. V těchto dnech jsou internetové diskuse plné vyhrocených příspěvků, zaujal mě jeden ze serveru lidovky.cz, jistý pan J. David se tam rozčiluje (pravděpodobně, neboť je přesně nejmenuje, nicméně vzhledem k tématu článku je to více než jasné) nad Romy, cituji: "Když mi moli začnou řádit v almaře, co udělám? Budu je hýčkat (obohacení šatníku), nebo "tabula rasa"? Co udělám s filckami, blechami či štěnicemi? Položme si tuto otázku a hledejme odpověď. Symbiont je tolerován potud, pokud neohrožuje hostitele a je tolerovám. Finito. Jak prosté." Ano, finito - konečné řešení. Člověk přestává být člověk, ale stává se něčím odporný, obtěžujícím hmyzem, pouhou statistickou jednotkou, kterou je potřeba "odečíst". Tak takhle ne.

CSS - La Liberacion (2011)

Obrázek
Když jsem zhruba před 5 lety poprvé slyšel hudbu brazilských CSS (Cansei de Ser Sexy - což znamená něco ve smyslu být unaven z přílišného sex appealu), tak jsem trochu tápal kam je zařadit. Tápání pokračuje i dnes, nicméně jejich hudba se mi stále líbí. La Liberación je třetí studiové album této rozverné skupiny, které podobně jako jeho předchůdci místy úspěšně a místy trochu násilně kombinuje electro-pop s jakýmsi pop-punkem. Zajímavostí pro fanoušky Primal Scream jistě bude i to, že na skladbě s pořadovým číslem 2. (Hits me like a Rock) figuruje Bobby Gillespie, snad právě Primal Scream mají v určitých ohledech hudebně k CSS blízko. Jazykem textů je většinou angličtina, ale dostane se i na rodnou portugalštinu, což je sice příjemné (obecně mi portugalsky zpívané skladby od CSS sedly o něco více), nicméně více bych uvítal jen jeden jazyk, neboť ty změny trochu ruší (a takový problém jsem měl i s českými Toyen). Na desce sice nejsou takové hity, jakými byla např. skladba "Off the H…