Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z říjen, 2013

Original (2009)

Obrázek
Lidé v severských státech prý nemají moc velký smysl pro humor a chovají se údajně jako "studený čumák". Jakkoliv nemám rád nacionální stereotypy, tak trochu pravdy na tom asi bude. To ale nemusí znamet, že by se v té oblasti nemohly točit komedie. Točí. Jen jsou trochu jiné. Henry (Sverrir Gudnason) je takový loser, kterému se toho moc v životě nedaří. Jistý obrat přichází až s příchodem Jona, který se navzdory prvnímu dojmu ukáže byt jako velmi dobrý kamarád a pohledné Marie (Tuva Novotny), s kterými Henry zažívá roztodivná dobrodružství návštěvou své matky v psychiatrické léčebně počínaje a pašováním stereoidů (či co to bylo) pro hokejový tým v Malmö konče. Dalo by se říci, že se jedná takřka o standardní komediální zápletku. Jistě, člověk se při sledování filmu několikrát zasměje (ale nebyl jsem si vždy jist, zda se směji na těch správných místech), nicméně v takových 80% se jednalo o momenty, které dříve než smích způsobí šokující údiv. "Krásným" příkladem je třeba…

Povstávající naděje?

Asi bych měl předeslat, že (nejen) povolební aktivita pánů Haška, Tejce, apod. mi přijde dost odporná a "unfair". Pokusit se o vnitrostranický převrat v době, kdy sice sociální demokracie volby vyhrála, ale tato výhra má trochu nádech vítězství Pyrrhova, je velmi nešťastné řešení, které stranu z dlouhodobého hlediska jen poškodí, ať už současný spor dopadne jakkoliv.
Nepatřím mezi nekritické obdivovatele B. Sobotky, pochopitelně má mnoho chyb, ale pořád mi strana pod jeho předsednictvím přije jako čitelnější a čistší objekt, než kdyby ji vedli lidé úzce napojeni na krajské hejtmany, leckdy praktikující český "jánabráchismus", programovou prázdnotu a hustou neprostupnost nových myšlenek.
Z tohoto hlediska je potěšitelné zjištění, že relativně dost lidí se v krátké době stávajícího předsedy Sobotky zastalo, co mě však zaujalo ještě více bylo to, že například někteří z účastníků včerejší demonstrace (oficiálně svolané na podporu B. Sobotky) vůbec nebyli příznivci ČSSD, …

#volby2013

Jako člověk, který se do jisté míry snaží zajímat o veřejné dění, jsem pochopitelně včerejší volby sledoval s jistým druhem intenzivního napětí a měl bych tu několik skromných postřehů:
1) Neúspěšní pánové Klaus a Zeman. Je to možná trochu s podivem, ale politici, kteří byli donedávna relativně populární, politici, kteří se významně podíleli na osudu této země (zejména) v devadesátých letech jsou dnes už patrně definitivně za zenitem. Dochází tak k jistému politickému "střídání stráží". Zarážející je to zejména u Miloše Zemana, jehož strana (jakkoliv se od ní tu a tam snaží lehce distancovat) ještě nedávno vykazovala potřebných 5% a zároveň v posledních sněmovních volbách stanula těsně před branami vstupu do PSP ČR. Znechutilo potenciální voliče SPOZ Zemanovo prezidentování, vnitřní rozpory strany samotné, "osobnosti" typu pana Šloufa? Nebo to vše dohromady?
2) Virtuální politika. Politika se už dlouhá nedělá jen "kontaktní kampaní na ulicích", ale proniká …

Babiš

Původně mě napadla taková lehce humorná a lehoučce košilatá básnička, nicméně s přihlédnutím k tomu, že volby jsou vážná věc jsem od ní raději upustil.
Andrej Babiš, bezprecedentní fenomén letošních sněmovních voleb, který obratně využil současného českého znechucení politikou (a vším, co jen lze s tímto slovem spojovat) a s pomocí jedné zahraniční mediální agentury utvořil pozoruhodný projekt, který si snad v ničem nezadá s leckterým náboženstvím, či třeba utopistickými politickými vizemi. V podstatě vše je postaveno na nádherné formulce: "Ano, bude líp", která sice působí značně nově, netradičně, ale de facto je to ten samý "slogan", který svého času využívali komunisté, odkazující do vzdálenější budoucnosti k beztřídní společnosti, či třeba i křesťané odkazující jaksi do neurčitě (nepočítaje Svědky Jehovovi, kteří datum konce "tohoto stavu věcí" jeden čas znali přesně na den) vzdálené budoucnosti v představě posmrtného života. Jo, bude líp.
Jediné, co k t…

Nightmares On Wax - Feelin Good (2013)

Obrázek
George Evelyn je už dlouhodobým hudebním přispivatelem do žánru, který lze velmi zběžně vymezit jako "chiil-out". Tento obyvatel Leeds je navíc na hudební scéně aktivní už od roku 1991. To je tedy pěkná řádka let. A nikterak nám hoch jeden anglická nelení... Feeling Good je jeho už desátým albem.
Osobně jsem toho názoru, že "downtempo, chill-out" zažívalo svůj zlatý věk na přelomu milénia, kdy mnoho zajímavých alb vyšlo na labelu Pork Recordings (dnes neexistujícím), jmenovitě třeba Tetris, Baby Mammoth, apod. Samozřejmě, hudby je dnes doslova přehršel a snad každý si najde to své bez nějakých velkých komplikací (zejména v žánru jako je tento) a možná zde i zahrálo svoji roli ono pověstné "kouzlo poprvé slyšeného", ale faktem zůstává, že na podobně dobrou desku jsem čekal docela dlouho.
George Evelyn posluchače nikterak nešetří, nastoupí s působivou a jemnou "So Here We Are", kterou poté veselá "Be, I Do" s nesmírně chytlavou linkou.... A…

Gravitace (Gravity) 2013

Obrázek
Režisér Cuarón je bezesporu ambiciozní osobností, malými krůčky se propracovává mezi holywoodskou elitu a zatím mu to náležitě vychází, jen těžko by šlo z jeho filmografie vyhrabat nějaký ten vyložený propadák.
Kdo umí, ten umí. A nejinak je tomu i u jeho posledního filmu - Gravitace. Gravitace je absolutní trefou do černého, pokud dotyčný divák/divačka obdivuje filmy typu Apollo 13, či vynikající Marooned. Cuarónův snímek jde tak trochu v jejich stopách, ale přidává i mnoho svého (a nutno říci, že nového). Předně je třeba zmínit velmi dobře udělané filmové triky, které jsou na plátně takřka pořád (což je logické, neboť film se až na několik drobností odehrává ve vesmíru). Samotný příběh a zápletka nejsou bůhvíjak originální a nápadité, nicméně rozhodně ne zlé a v kombinaci s dokonalou technologií a způsobem provedení vytvářejí neuvěřitelně intenzivní zážitek, kdy s kosmonautem (respektive kosmonautkou, kterou hraje Sandra Bullock a jejím kolegou G. Clooneym) prožíváte každé nadechnutí. …

Farinelli (1994)

Obrázek
Gérard Corbiau by měl těch filmů asi točit více, moc jich na kontě nemá a je to o to větší škoda, neboť každý jeho počin je velkou filmovou událostí.
Jo, když jste kastrát, tak máte těžký život. Je sice pravdou, že svým zpěvěm v době baroka dostáváte muže i ženy do extáze (zejména ženy, neboť leckteré si v tamních tyjátrech prožívají hudební orgasmy), to vše je hezké, ale k čemu to je, když vám pořád to "cosi" chybí, že? Pak rozhodně není na škodu se přimknout ke svému bratru, který sice možná není ani ze setiny tak geniální jako vy, ale což.... Jo, být kastrátem je asi skutečně kříž (ne že bych o tom něco věděl.....).
Corbiau nám ale nabízí krásný barokní film v pravém slova smyslu, mnoho barev, výstředností (snad jen tak náboženská zbožnost jaksi přišla vniveč) a s půvabnou kamerou i s excelentní výpravou tak můžeme podniknout cestu do duše Farinelliho, v pravdě božského to zjevení na operní scéně 18. století. Co na tom záleží, že film se asi striktně nedrží historických fakt…

Boards Of Canada - Tomorrow´s Harvest (2013)

Obrázek
Boards of Canada (BoC) je dvojice bratrů, kteří začali na svých elektronických mašinkách vyluzovat zvuky už koncem osmdesátých let, aby se na konci let devadesátých stali jednou z uznavaných značek elektronického ambientu. Jejich v pořadí už čtvrtá řadová deska vyšla letos v červnu. Pokud potenciální posluchačka/posluchač patří mezi příznivce žánru, tak se pochopitelně jedná o album, které by rozhodně nemělo upláchnout v digitálním labyrintu. Kouzelné syntezátory, příjemný retro nádech sedmdesátých let a vkusně vložené samply, to vše, čemu se dnes říká IDM, je zde umně namícháno a chce jen jediné, trochu trpělivosti (a tu fanoušci BoC bezesporu mají, protože na toto album museli čekat dlouhých 8 let..).
Tak nějak mě při poslechu přepadla chuť pustit si něco od Aphex Twin :-). A ještě si neodpustím jeden osobní dojem, BoC se skvěle hodí jako hudební doprovod k prakticky jakémukoli cestování.

Viník

Václav Klaus se opět objevil v centru mediálního zájmu, a to hned z několika důvodů. Jednak zaujal tvrzením, že nadcházející sněmovní volby jsou jakési "mezivolby" bez zásadních témat směrem k naší zemi, ale zejména pak tím, že za viníka, který z velké části přispívá k současnému politickému a morálního marasmu, označil Evropskou unii.
Inu, může být. Nicméně já bych onu "příčinu zmaru" spíše spatřoval v jiných věcech, třeba ve stálé existenci anonymních akcií na doručitele, v absenci dlouhodobé koncepce české politiky, neprůhlednému financování politických stran, obecné netransparentnosti, absenci zákona o státní službě a z toho všeho plynoucí občanskou pasivitu ve věcech politických. Dále pak třeba i z toho, že u "kormidla moci" se nadále drží jedinci bez pochopení pro moderní, efektivní společnost a s absencí jakéhokoli taktu pro kultivovanou politiku (a už je celkem jedno, zda si na sebe dávají vágní nálepky typu "levice" - "pravice")…