Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červen, 2011

Gé plus

Google. Všemocné slovo vládnoucí internetem. Ve snaze konkurovat v současnosti velmi populárnímu facebooku se Google snaží vyvinout vlastní sociální síť, název bude jednoduchý - Plus. Vizuálně se bude facebooku trochu podobat, nicméně z hlediska zabezpečení a sdílení se má údajně jednat o něco zcela jiného. Uvidíme. Osobně nejsem velkým odborníkem na podobné sociální sítě, nicméně velmi mě zajímá, jak si avizované plusko povede v konfrontaci s facebookem. O konečném verdiktu totiž rozhodnou sami koncoví uživatelé. Otázkou také je, zda si Google (omlouvám se za to, ale už jsem si tak nějak navykl psát to s velkým "g") neukousl příliš velké sousto, jeho současné problémy propadu akcií (hovoří se až o dvaceti procentech) hovoří jasně o tom, že ve světě digitálního věku nikdo není tak úplně zcela všemocný, jak jsem trochu přehnaně napsal v první větě tohoto příspěvku. Bing si může mnout ruce.

Salman Rushdie - Hanba

Obrázek
Hanba je v pořadí třetí Rushdieho kniha. U nás vyšla poprvé - tuším - v Odeonu v roce 1990. Osobně jsem krom slavných Satanských veřsů a Hanby nic jiného od Rushdieho nečetl, ale i tak nemám velké problémy s žánrovým zařazením jeho tvorby. Troufám si říci, že magický realismus s drobnou příměsí historického románu je asi tou pravou kolonkou. Žánrově je Salmanovi patrně nejblíže jihoamerický G. G. Márquez, byť i mezi těmito velikány by šlo nalézt několik drobných rozdílů (zejména v účelu použití fantastických prvků). Román Hanba je vyprávěním, které se odehrává zhruba po dobu 65 let v Indii a Pákistánu. Rushdie v něm sice nenechává vystupovat mnoho skutečných postav, ale znalci tamního prostředí (mezi něž bohužel nepatřím) jistě najdou spojitosti např. mezi postavou "kruté světice" a bývalou političkou Bénazír Bhuttovou (která byla zabita koncem roku 2007). Na pozadí života dvou početných rodin (v úvodu knihy je laskavému čtenáři do laskavého autora k dispozici přehledný rodok…

Nezvedejte toto číslo! Proč?

Jak už jsem jistě psal i dříve, do mailové schránky někdy chodí dost podivné věci. V tom všem nepořádku aby člověk kloudnou informaci pohledal. Možná také patříte mezi ty "šťastlivé", kteří jsou pravidelně oblažování ze širokého okruhu svých známých maily s emotivními texty o únosu děti z obchodních domů a o zaručeně pravých telefonátech po jejichž přijmutí Vám začnou na tel. účtě naskakovat abnormální sumy. Mnoho lidí - a jsou mezi nimi překvapivě i lidé jinak velmi inteligentní - těmto historkám věří a daný odkaz přeposílají opět co nejširšímu okruhu svým známým. Asi nemusím dále pokračovat, hoax už dávno nepatří mezi slova, pro jejichž význam bychom se museli dívat do naučných slovníků. Snad jen mohu ještě v závěru připomenout, že u nás se za příchozí hovory samozřejmě NEPLATÍ (výjimkou mohou být hovory na účet volaného, ale o tom je dotyčný - pokud vím - včas informován). Hoax je na tom podobně jako spam, někdy si jej číst může být zábavné, ale ve valné většině případů je …

Bublina (Ha Buah) 2006

Obrázek
Režisér Eytan Fox má za sebou už několi úspěšných filmů (např. Walk on water). Izraelský film Bublina se řadí mezi jeho divácky nejúspěšnější počiny, což je skutečnost, kterou nemohu nijak podpořit (respektive vyvrátit), neboť jiný snímek jsem od Foxe neviděl. Film se soustředí na tři mladé lidi, kteří spolu bydlí v Tel-Avivu, jedná se o vojáka a prodejce cd v jednom Noama, umělkyni Lulu (toho času prodavačku v nějakém obchodě s mýdlem apod.) a zaměstnance v kavárně Yelliho. Oba chlapci jsou gayové, nicméně spolu vzájemně žádného intimnějšího vztahu nemají. Yelliho má za přítele silně extrovertního Golana, který zastává nesmouvavé pozice vůči Palestincům. Zbytek hlavních postav je "naladěn" poněkud jiným směrem, navzdory svým proklamacím a snahám o apolitičnost jsou ale i oni samozřejmě politicky orientováni, nicméně jiným směrem, než je například Golan. Události naberou spád v okamžiku, kdy do jejich společného bytu dorazí mladý Ashram, což je Palestinec, který u hraničního …

Ahoj, Terezko (Czesc Tereska) 2001

Obrázek
Filmů o dospívání, kde se "cosi" pokazí je poměrně dost. Namátkou mohu zmínit Modyssonovo dílo Lilja 4-ever, či německé Děti ze stanice ZOO. Snímek Ahoj, Terezko je filmem polského režiséra Roberta Glinskiho z roku 2001. Glinski ke zpracování své látky přistoupil velmi zodpovědně, obě hlavní hrdinky si vybral ve výchovných ústavech (a koneckonců ani jejich vlastní občanský život se moc nelišil od toho filmového), ale pěkně popořádku. Terezka je docela milá dívka, zpívá v kostele, chodí vzorně do školy, nekouří, nepije, sexuálně nežije... Její zázemí ale zrovna ideální není. Matka se sice snaží co to jen jde (domlouvá Terezce vysněnou návrhářskou školu), ale otec je typickým příkladem zkrachovalého člověka, hodně pije, je vyhozen z práce a svoji frustraci přenáší i na zbytek rodiny. Terezka ve škole potkává novou kamarádku Renatu, která ji ukazuje zcela jiný svět... Režisér Glinski zvolil pro svůj film netradiční černobílý obraz, který mi ale přijde velmi vhodný, neboť tím jen …

MMF

Tak Stanley Fischer, izraelský ekonom a guvernér tamní centrální banky, je mimo hru ohledně obsazení postu šéfa MMF. Důvod? Prý stáří 67 let je velkým mínusem pro výkon tohoto povolání. Škoda jen pro Fischera, že se o tom nerozhoduje v ČR, kde 67 let je ten nejlepší produktivní věk.... Boj o toto prestižní křeslo tak už bude probíhat jen mezi francouzskou min. financí a mexickým guvernérem centrální banky. Osobně favorizuji mexického ekonoma Carstense. Francouzů v tomto úřadě už bylo dost...

Stávka

Jsou věci, jejichž hodnocení je nesnadné. Stávka je prý politicky motivovaná. Inu, proč ne? Co dnes není (v širším smyslu tohoto slova)? Skutečností je, že sociální problémy v této zemi jsou nemalé. Vláda podle posledních průzkumů de facto ztratila takřka veškerou podporu obyvatel (hovoří se až o 90%). Nepatřím mezi lidi, kteří by často podporovali radikální rozhodnutí, ale v tomto případě jsem z velké části na straně odborářů. Ve společnosti je velká nespokojenost se správou věcí veřejných. Částečně se snad dá přičíst na vrub tradičnímu českému kverulanství, ale ze své valné většiny vidím viníka ve vládě "rozpočtové odpovědnosti", které se také často přezdívá vláda "půjčkové demokracie". Zvůle mocných, netransparentnost, necitlivé reformy, ale třeba i rozšiřování státního aparátu. To jsou věci, jež se v očích mnohých občanů stávají něčím nepochopitelným, arogantním. Největším nebezpečím nahromaděné agrese a pocitů zmaru je však to, že by lidé (respektive voliči) mohl…

Zlatá česká hudební léta

Obrázek
Prosím za prominutí, bude ze mě teď možná trochu mluvit nostalgie. Zaznamenal jsem reakce ohledně toho, že mnoho lidí nadává na současnou českou hudební scénu. Je prý k uzoufání na mílové kroky vzdálené od progresivního zvuku, sto let za opicema, apod. Skutečně? Nevytváří tento obraz jen nepružná a rigidní média, která namísto toho, aby se doopravdy věnovala hudbě jen selektivně "propagují" střední proud osmdesátých let? Troufám si říci, že jedno z nejlepších období tvůrčího rozmachu na poli populární hudby u nás přišlo krátce po roce 1989. To, že v současné době je mnoho tehdejších interpretů víceméně ignorováno je věc druhá. Zabrousíme tedy do análů youtube a zkusme oprášit nějaké staré legendy a osvěžíme ucho směrem k tónům kdysi tak velmi oblíbeného stylu "shoegaze" TOYEN Velmi zajímavá skupina, která se dala dohromady krátce před "sametovkou", koncertovala poté v USA a u nás předskakovala (překvapivě) Depešákům. Klasika klubové scény počátku devadesátých …

Spojitosti

Obrázek
Muzikály zrovna ve velké oblibě nemám, nicméně najdou se výjimky. Třeba Zpívání v dešti. Největší zajímavostí však bylo to, že když jsme opustili příjemné prostředí biografu, tak jsme vešli přímo doprostřed zuřivého lijáku. Jak příznačné. Člověku by se až chvílemi chtělo hopsat mezi kapkami a skákat do louží. Proč ne, ale v ve skutečném dešti je to daleko nepříjemnější než na plátně. A veškerá poetika je pak fuč. Štěstí, že Slečna I. vzala ten deštník...

Kde jsme?

Do mailové schránky člověku někdy chodí neskutečné hlouposti. Řetězové dopisy, nabídka na pilulky zvětšující penis, či překvapující oznámení o super výhře, jež je podmíněna jen malým registračním poplatkem.... Občas se ale najde něco užitečného. Třeba stránka www.kdejsme.cz Stačí napsat své příjmení a stránka už sama najde četnost jeho nositelů podle okresů ČR a vše zobrazí na úhledné mapě. Člověk se dozví zajímavé věci, například i to, že i v dnešním "mobilním" 21. století jsou stále určitá rodová jména, jež mají tendenci vázat se na daný kraj. Třeba takového "Lacigu" krom Zlína a okolí najdete jinde jen stěží...

Dead Set (tv seriál 2008)

Obrázek
Aby tu těch filmů náhodou nebylo málo... :-)

Zombie horory jsou - navzdory názorům mnohých filmových fanoušků - svébytným hororovým subžánrem, který má svá vlastní pravidla a který mám poměrně dost rád. Vím, obvykle se jedná o béčkové tituly, mnohdy dokonce o tituly vskutku bezobsažné, které vynikají snad jen odporně hnusnými gore efekty, ale ..., co člověk nadělá. Láska k zombie filmům se nedá potlačit :-). Snad za to vše může Romero, nicméně on sám už v současnosti podle mého názoru nemá tomuto žánru moc co dát. Z posledních Romerových filmů se mi zamlouvaly jen Deníky mrtvých, jinak je to takové tápání v kruhu. Romera bohužel žánrově předčil remakem Snyder, španělský REC, či teď již i Dead Set - britský mini-seriál, kterému by ale - i vzhledem k minutáži - více sedělo klasické filmové zpracování. Základní nápad je na zombie film nezvykle originální. Soutěžící v reality show Big Brother zažívají jeden z vrcholů své soutěže. Ve vile jsou již asi 60 dní, navzájem se znají - a občas si lez…

Lidice (2011)

Obrázek
Lidice byly dlouho očekávaným filmem. Já osobně se jeho příchodu trochu obával, neboť jsem měl jakési tušení, že snímek skončí zastrčen pod nánosem kýče a balastu. Stalo se? Ne docela.

Když si člověk představí mokrý hadr a jeho následné ždímání, tak jej jistě i napadne, že čím více se za to vezme silou, tak tím více vody z hadru vyteče, až do úplného vysušení. Takhle jsou obrazně ždímány i Lidice. Trpká válečná tragédie dosud v českých (respektive československých) filmech moc velkou stopu nezanechala, pominu-li snímek Sokolovo z roku 1974(kde při popravě u statku zazní památná věta, "Ať žije KSČ!"), což je však snímek, jehož hlavní těžiště děje leží mnohem dále na východ. Lidice jsou v podstatě filmovou adaptací Mahlerova díla Nokturno, film se snaží držet historických faktů a tehdejších reálií, ke kterým tak hezky pasuje i obec Chcebuz, jež se prý původním Lidicím velmi podobá. Ano, snímek mi v některých momentech přišel poněkud podbízivý, jedná se zejména o scénu s úvodní sou…