Lidice (2011)

Lidice byly dlouho očekávaným filmem. Já osobně se jeho příchodu trochu obával, neboť jsem měl jakési tušení, že snímek skončí zastrčen pod nánosem kýče a balastu.
Stalo se?
Ne docela.


Když si člověk představí mokrý hadr a jeho následné ždímání, tak jej jistě i napadne, že čím více se za to vezme silou, tak tím více vody z hadru vyteče, až do úplného vysušení. Takhle jsou obrazně ždímány i Lidice. Trpká válečná tragédie dosud v českých (respektive československých) filmech moc velkou stopu nezanechala, pominu-li snímek Sokolovo z roku 1974(kde při popravě u statku zazní památná věta, "Ať žije KSČ!"), což je však snímek, jehož hlavní těžiště děje leží mnohem dále na východ.
Lidice jsou v podstatě filmovou adaptací Mahlerova díla Nokturno, film se snaží držet historických faktů a tehdejších reálií, ke kterým tak hezky pasuje i obec Chcebuz, jež se prý původním Lidicím velmi podobá. Ano, snímek mi v některých momentech přišel poněkud podbízivý, jedná se zejména o scénu s úvodní souloží (nic proti tomu, nejsem puritán, ale snad také nebudu sám, který si myslí, že v současné kinomatografii se tyto scény vkládají hodně často, a to poměrně účelově) a o hudbu, jež je prakticky všudypřítomná. Nejde o to, že by hudba samotná byla špatná, nicméně snaží se ždímat emoce i tam, kde to není vyloženě nutné, kde samotné události by možná vyzněly působivěji kdyby takovou hudbou podbarveny nebyly, nicméně to je jen můj subjektivní názor (jako koneckonců celý tento článek), s nímž se asi každý neztotožní.
Kladem filmu jsou určitě herci. Rodenův výkon se mi líbil stejně tak, jako třeba výkon Bydžovské, či Zuzany Fialové. Překvapivě se šlo dívat i na Veroniku Kubařovou, kterou jsem měl až dosud zafixovanou (bůhvíproč) v dost nelichotivých "vodách". Ve vedlejší roli se mi ale rovněž velmi zamlouval Jan Budař jako kasař Petiška. Tato postava mu skutečně sedla a trochu podezřívám tvůrce, že mu ji psali přímo "na tělo". Když zmiňuji klady, tak by bylo záhodno zmínit i jedno velké negativum, tím je scéna atentátu na zastupující říšského protektora, která do konceptu snímku vůbec nezapadá a navíc je samotná celá natočena dost zvláště, takovými podivnými, zpomalenými záběry, jež se ve filmu objevují ještě při obkličování Lidic německými vojsky. Škoda. Když už jsme u toho Heydricha, tak mě osobně moc potěšila scénka, kde zastupující protektor hraje na housle a následně je (nepřímo) zmíněno i to, že některým posluchačům nabídl zdarma lístky na Slavii (to se musí ocenit!!). Samotné gro filmu - likvidace obce Lidice - je však natočeno trochu nečekaně. Žádná velkolepá hudba, patetické proslovy, nic takového, což je podle mě jen a jen dobře. Pate Noster z úst lidických mužů zní velmi působivě (a neurazí ani bývalý starosta Berouna (a současný ministr kultury) Besser coby zastřelený chlapík, jen jsem jsem čekal, kdy z jeho úst vyjdou ta památná slova o KSČ :-)).
Od Lidic jsem očekával průšvih, ale z kina jsem naštěstí odcházel velmi příjemně překvapen.
P. S. Lidice nelze srovnávat s Protektorem, jedná se o zcela jiné filmové žánry, které spojují jen historické kulisy.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Meoskop

Virtuální pomníky

CID