Zemský ráj to na pohled (2009)

Zemský ráj to na pohled je český film, který ve mně vyvolal trochu rozporuplné dojmy. V atmosféře těch rozličných příšerných děsivostí typu "Jak ulovit miliardáře" (či jak se to jmenuje) patří tento film bezesporu k tomu lepšímu, co je možno v kinech z české produkce spatřit. Ale ani to na výborný film nestačí.

Příběh mapuje dobu od r. 1968 do r. 1977. Bezesporu zajímavé období vývoje Československa, o němž se ale divák mnoho nedoví. Politika se zde moc neřeší, daleko přednější jsou vztahy - ve kterých se koneckonců i režisérka I. Pavlásková vyzná podstatně lépe. Pokud jste viděli Pavláskové Bestiář, tak můžete trochu komparovat. Zemský ráj mi vychází osobně jako lepší snímek, ale propastný rozdíl to zase není. Spíš taková prsa korejské studentky.

Když už jsme u těch prsou, tak sexuálně laděných - či motivovaných - scén si užijete dosyta. Pohříchu však v nich takřka bez výjimky vystupuje jen představitelka titulní role Marty (Vilma Cibulková). Film nabízí dostatek známých hereckých osobností. Krom Cibulkové tu je ještě v této době velmi populární Voříšková, můj oblíbený Jiří Dvořák, Ondřej Vetchý, M. Etzler, Jan Hartl, i doposud poměrně neznámá Dana Marková.

Události ve filmu znázorňují dobu roku 1968, ale že by nějak nastínily i atmosféru, to se říci nedá. Divák v podstatě nepozná výraznější přechod mezi rokem 68 a 77. Postavy vypadají pořád stejně, není u nich znát žádný vývoj. Změna atmosféry ve společnosti se tak redukovala pouze na proměnu charakteru jedné sousedky. To je zoufale málo. Z tak zajímavé zápletky šlo vytvořit něco mnohem pestřejšího, otázkou ale zůstává, zda to vůbec bylo ve intencích scenáristiky Boučkové (mimochodem, dostala cenu za nejlepší nerealizovaný scénář).

Vykreslení doby bych viděl tedy jako velké mínus. Nic tomu nepomůže ani zakomponování původních záběrů (např. hokejový zápas se Sověty). Velmi mě na filmu iritovaly i repliky, které postavy pronášely, např. věta Voříškové, "tak jsem podepsala Chartu 77" zní z jejích úst tak nemístě až jsem se v kinosále neubránil smíchu. Postavy a děj je i jinak poměrně schématicky, takže tu můžete nalézt alkoholem opojené, nevěrné a často volně souložící "odbojáře" a hloupé, zlé příslušníky StB. Většina postav chodí v šatech dle poslední pařížské módy roku 1968, což zrovna moc věrohodně rovněž nepůsobí.

Tedy, suma sumárum, pokud na film půjdete a budete očekávat jakousi sondu do společnosti roku 1968 - 77, tak budete zklamáni, neboť o něčem takovém si snímek může nechat jen zdát. Pokud se však chystáte jít na snímek o vztazích (byť i tady se postavy pohybují bez ujasněné motivace), tak budete spokojeni o něco více. Přes všechny nedostatky se však na Zemský ráj to na pohled dá docela i dívat. Rozhodně není nudný a zbytečně natahovaný.