Sound of Noise (2010)

Na tento snímek jsem chtěl jít do kina už v době, kdy se u nás na "stříbrném plátně" poprvé rozeběhl. Neučinil jsem tak a shlédl jej až zhruba po roce a půl.

Předem bych chtěl zmínit, že si vážím originality i v něčem tak obvykle nadmíru konvenčním, jako jsou celovečerní filmy. Zároveň bych asi měl zmínit, že mám jakousi iracionální slabost pro některé severské filmy (Zvuk hluku, jak zní český překlad, je film ze Švédska). Zdálo by se, že se jedná o dokonalou kombinaci pro zajímavý filmový zážitek, ale ono ne.

Skutečně oceňuji zajímavé zpracování a hraní na předměty, které mohou být přirovnány k hudebním nástrojům jen s velkou dávkou úchylné představivosti, nicméně často jsem měl ve filmu dojem - zejména od jeho druhé poloviny - že tyto věci dost nápadně zastiňují samotnou filmovou dějovou linku, a to až do té míry, že si občas můžete říci, "co že se to jen na plátně děje."

Neříkám, že to je zbytečný film, ale je to ten typ snímku, který vás nebývale navnadí na zajímavý zážitek, nicméně poté nabídne jen rozpačitý dodatek.

Následující ukázka z youtube je patrně nejlepší scénou z celého filmu.