Liborův blog

Televizní stanice AMC se odvážila k nečekanému počinu - zfilmovala (do podoby seriálu) úspěšnou knihu Dana Simmonse - Terror. Znovu tak na veřejnost vyplouvá (příznačný termín) záhada nešťastné Franklinovy expedice. Seriál má zatím docela úspěch (existuje i v česky dabované verzi), což je dílem netradiční zápletkou, nicméně je třeba přiznat, že velkým dílem rovněž díky masivní reklamní kampani (kdo z vás viděl zamrzlého polárníka u zastávky mhd v Praze?). Ale dnes to bude zejména o knize (s menšími přesahy). Dan Simmons je úspěšným americkým autorem sci-fi literatury, kterého jednoho dne osvítila myšlenka, že by mohl napsat mrazivý příběh z mrazivého severu, který by pojednával o Franklinově expedici. Psaní mu šlo hezky od ruky a výsledek má více než 600 stran. Psát příběhy založené na skutečných událostech (navíc odehrávajících se v minulosti) je však vždy ošidné. Na autora to klade obrovské nároky v podobě potřeby nastudovat si obsáhlou literaturu pojednávající o tom, jak tehdy lidé ...

Být Kréťanem není jen tak, to musíte každý den vypít příslušné množství rakie, chodit pravidelně na bohoslužby, nechat si pěstovat vous (pokud jste muži), mít doma pod trámy schovanou flintu, mít zajímavou přezdívku, nenávidět Turky a vůbec být tak trochu macho... Aspoň tak to tedy vypadá z knihy N. Kazantzakise - Kapitán Michalis. Ale žerty stranou, konec 19. století na Krétě asi nebyl žádný med. Řecko (pevninské) už bylo na Osmanské říši svobodné, nicméně Kréta (a další ostrovy) stále úpěly v tomto musulmanském "žaláři národů". Nelze se tedy moc divit tomu, že v oné době takřka povstání střídalo povstání. Víme přece, že strom svobody se musí pravidelně zalévat krví - a pak jednou (možná) skutečně vyroste. Ano, drolivost nacionalismu dostihla tehdy Otomany plnou silou. Řecký nacionalismus je navíc k tomu cosi mimořídně silného, zejména pak v podmínkách drsné Kréty, kde ještě v polovině minulého století nebylo označení "krevní msta" zase cizí slovo. Velmi trefně je ...

Khruangbin je zajímavým hudebním triem z Houstonu. Ta zmíněná zajímavost spočívá v hudebním projevu, který je prakticky celý instrumentální a kombinuje v sobě postupy ovlivněné psychedelickým rockem a world music. Chvílemi jsem měl dojem, že poslouchám notně zmodernizované Shadows, kteří si střihli cestu kolem světa. K cestování navíc odkazuje i původní význam názvu skupiny, který se pro leckterého člověka může zdát trochu krkolomný, Khruangbin totiž znamená letadlo. Na svém albu Con Todo El Mundo (které je mimochodem druhou deskou této formace) tak skupina kombinuje známé hudební postupy s novou érou poslechu hudby na Spotify a s tvorbou hudebních playlistů. Hudebníci z Khruangbinu například zveřejňují různé playlisty, kde nabízejí k poslechu skladby, které je nějakým způsobem inspirovaly pro skladby (nejen) na tomto albu. Za mě to je docela zajímavé nahlédnutí do "hudební kuchyně". Zkuste se tak to tónů skupiny z Texasu zaposlouchat, za mě to určitě není ztracený čas.