Liborův blog

Několik lidí různé barvy pokožky se prohání po skomírajícím divokém západě a vzájemně si (ne)sdělují svá traumata ohrožující jejich vlastní duševní zdraví. I takto by šel shrnout snímek Hostiles. Christian Bale podruhé ve svém životě skočil do filmové řeky s názvem western (poprvé to bylo před lety ve vlaku do Yumy) a opět je to skok velmi podařený. Technika provedení zhruba 8/10, dopad asi 7,5/10, na boj o zlato to tedy asi nebude, ale s trochou štěstí by Christian mohl uplácat nějaký ten bronz, při nejhorším bramboru. Hostiles režiséra Scotta Coopera nás přivádí na sklonek 19. století na divoký západ, který už tedy není tak divoký jako třeba před 40 lety. Indiáni sice občas tu a tam pozvednou válečný tomahawk, ale jakmile se bílý otec z Washingtonu podívá svým přísným pohledem, tak jej zpravidla hned zahodí. Vzpomínkou na staré dobré časy odporu je náčelník Yellow Hawk, který byl za svůj boj odsouzen do vězení. Tam se patrně chová velmi příkladně, takže když onemocní rakovino...

Kvalitních postapokalyptických románů je želbohu jako šafránu. Když je pod jedním z nich podepsán velikán literatury Robert Merle a kniha je dostatečně prověřena časem (vydána roku 1972, v Československu o 2 roky později), tak není proč váhat. Upřímně, TMA od Neffa se mi líbila asi o něco více (naše reálie, určitá míra nadsázky), nicméně Malevil je velmi poutavou a kvalitně napsanou knihou, která by rozhodně z hledáčku čtenáře neměla uniknout. Merle se zaměřit ani ne tak na popis katastrofy jako takové (o ní se koneckonců skoro nic nedozvíme), ale spíše na lidské charaktery, změnu chování vlivem nastolení mezní situace, apod. Charaktery dokáže popisovat velmi věrně, což o to, jen bych mu vytkl trochu stereotypní zobrazení některých postav (zejména žen). Základní zápletka by se asi dala shrnout takto: skupina lidí na francouzském venkově přežije katastrofu (víceméně dílem náhody) ve zrekonstruovaném středověkém hradu. Co dál se světem, který se zhroutil? Některé pasáže působí svoji popi...