Liborův blog

  Cults vtrhli na hudební scénu před více než dekádou. Jednalo se tehdy o skupinu, která jela na poměrně módním duchu indie popových kapel se zasněnou atmosférou okořeněnou o chytlavé melodie, to vše ve složení boy/girl. Takových projektů bylo dost, většinou skončili po jednom, maximálně dvou albech. Cults jsou tu stále, možná i proto, že minimálně od jejich čtvrté desky (ta aktuální je pátá) jsou trochu jiní. Pořád je pochopitelně možné skupinu poznat podle všech jejich typických ingrediencí, nicméně k určitému přirozenému vývoji zde došlo. Deska je to určitě dobrá, ubylo sice hitovějších skladeb, ale jako celek vše působí dobře (snad jen trochu tento pocit narušuje skladba "Behave", která mi sice osobně přijde fajn, nicméně na desku podle mě moc nezapadá). Na této desce spolupracovali Cults se Shanem Stonebackem (mimo jiné z Vampire Weekends), těžko říci, zda je to právě touto spoluprací, ale právě album To The Ghosts zní asi nejtemněji z dosavadní produkce tohoto americkéh...

  Izraelské seriály mám většinou rád, takže když jsem zpozoroval, že Netflix do nabídky zařadil i tento kousek a že se navíc částečně odehrává ve fotbalovém prostředí, tak nebylo co řešit a program na následující cca 4 večery byl dán. Tím fotbalovým prostředím se míní zázemí fanoušků klubu Beitar Jeruzalém, jediný izraelský fotbalový klub, u jehož stadionu jsem osobně byl (stánek Teddyho Kolleka) a který je známý tím, že má patrně nejrasističtější fanoušky vůbec. Fanoušci to zpravidla neberou jako výtku, naopak se oním označením pyšní. Inu, jiná mentalita… Trochu jsem si tedy říkal, zda i něco z výše zmíněného nebude znázorněno v seriálu. Pohříchu bohužel nebylo, fandové zde vyhlíží celkem mile, konsenzuálně a maximálně se tak zmůžou na jemné aktivity proti nimž je Tribuna sever v Edenu místem pekelných rejdů. Škoda, když už do seriálu použijete tento klub, tak by možná nebylo od věci to zpracování pojmout šířeji. Ovšem to je asi jediná má výtka, navíc seriál j...