Vliv člověka…

Vliv člověka…
Člověk, tj. to nejdokonalejší, co se na této planetě kdy zrodilo. Ta největší mysl, schopna uchovat si myšlenku, získat zkušenost a dále s ní pracovat. Žádný jiný známý tvor něco takového nedokáže v tak velikém množství jako člověk. Fajn, když si toto vše přečtete, tak s klidem můžete zavřít oči a prohlásit - JÁ jsem Člověk!
Není to hezký pocit?
Jenom je někdy třeba si i uvědomit, že zároveň s tím vším si člověk přináší i určitou zodpovědnost za své činy. To, že může svému jednání porozumět a dáti mu nějaký smysl, jej zároveň staví před mnohá dilema. Žádný jiný známý tvor nemá totiž to, čemu my říkáme svědomí. Svědomí promlouvá asi ke každému z nás. Je to takový ten tichý hlásek, který se ozývá vždy, když třeba neopatrně vyhodíte do přírody papírek od bonbonů či kradete sousedovi přes plot jablka (přiznejte se, kdo z vás to nikdy nedělal?..). Mám však pocit, že lidé se naučili své svědomí kontrolovat, nějakým způsobem ten tichý hlásek umlčeli (představuji si to tak, že si dávají takové veliké klapky značky Silencio na ouška) a on už je pak nikdy netíží. Na jednu stranu to trochu chápu, teď ti lidé mohou dělat rozhodnutí, která by jim jinak jejich hlásek zakazoval, teď mohou jít a začít kácet deštné pralesy v Brazílii či vypouštět odpad do řeky - a ušetřit tím mnoho peněz, které použijí na nákup věcí, jež jim zaručí štěstí. No jo…., jenže ono to není tak jednoduché. V okamžiku, když se zbavíme svého svědomí, tak jsem asi i o něco méně lidmi… Buďme tedy plnými lidmi a chovejme se tak, abychom mohli být hrdí na označení Člověk.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Meoskop

Virtuální pomníky

CID