Vratné lahve

I když je velká zima a padá mnoho sněhu, tak eskymák vždy pozná svého psa. Řidič se dokáže i poslepu pomazlit se svým automobilovým miláčkem. Alkoholik bezchybně rozezná svůj oblíbený nápoj. A český divák se stejnou jistotou pozná Svěrákovy filmy.

Ony ty filmy jsou totiž takové….české, což jim ovšem vůbec neubírá na kvalitě (minimálně v očích tuzemského diváka). Specifický způsob psaní dialogů a vytříbený "svěrákovský" humor je z tohoto filmu cítit na sto honů. Je to fascinující, člověk pohlédne zpět a před ním se nachází dráha tří dekád působení Svěráka na poli českého (potažmo českoslov.) filmu. Těžko si již představit úsloví "český humor" a neasociovat si to s osobou tohoto (povětšinou) vousatého pána.

Oproti starším filmům Zdeňka Svěráka (coby scenáristy) se tento film mnoho nezměnil, snad až na drobnosti. Nastupuje nová generace herců (Macháček, Budař), ti staří tu už hrají starší a přestárlé, leč stále je to skvělé. Vratné lahve jsou také na něco lepší technické úrovni, než třeba Svěrákovy filmy ze sedmdesátých a osmdesátých let, což je logicky zcela samozřejmé. Humor, jeho laskavost, komické charaktery a věrohodnost příběhů (ve nichž se mnozí z nás najdou) - které do jisté míry dotvářejí českou národní povahu - jsou však stále stejné, ačkoli film se léty osvědčeným jazykem vyjadřuje k dnešním problémům a aktualitám.

Hlavním hrdinou je pan Tkaloun, učitel těsně nad (nebo pod) hranicí odchodu do důchodu, který však svoji práci vždy dělal s láskou a odhodláním. Možná proto ve své kantorské kariéře končí (má ve filmu zajímavou přezdívku - Ždímák) a odchází na zasloužený odpočinek, který však pro něj - po boku přísné manželky Elišky (Daniela Kolářová) - spíše připomíná vězení. Tkaloun se tedy vrhá zpět na pracovní trh a nabízí se kde to jen jde a po menších peripetiích ve funkci "messenger" se uchytí jakožto pracovník u příjmu lahví v Albertu. Tím se dostávám ke skryté tváři filmu, která mi imponovala značně méně než děj a herecké výkony. Je to bohužel skoro nutnost v dnešní době, ale snímek i tak obsahuje na můj vkus až přespříliš různých více či méně skrytých reklam (jedná se o již zmiňovaný Albert, dále o rádio Frekvence 1, atd..). Nicméně toto se dá s trochou snahy ještě přenést přes srdce. Film je jinak dle mého názoru velmi podařený. Splňuje vše to, co by člověk od poctivé "svěrákoviny" mohl čekat….a rozhodně toho není málo. Obzvláště ten závěr s balonem a lehce humorně smutný konec - přesně ve stylu Kulového blesku…