Hvězdý prach (Stardust) 2007

Znáte ten pocit, když si chystáte pustit nějaký film a již dopředu víte, že bude úplně super?
Tak přesně takový pocit jsem měl včera večer, když jsem do svého přehrávače zasunul disk s nápisem "Stardust". Důvod byl nasnadě. Na tvorbě filmu se výraznou měrou podílel Neil Gaiman (je to adaptace jeho knihy), což je autor takových skvostů jako např. filmu Mirrormask, či i knihy Nikdykde. I v tomto případě se pochopitelně jedná o fantasy příběh.
Pomyslné režisérké taktovky se v případě Hvězdného prachu ujal Matthew Vaughn, kterému se podařilo (pochopitelně nejenom jemu) zajistit pro snímek celou plejádu hvězd. Peter O´Tool, Ian McKellen, Robert De Niro, Claire Danes i Michele Pfeiffer.
Příběh samotný vypráví o mladíkovi jménem Tristan, který žije ve vsi s hezkým (pro fanoušky Pink Floyd) názvem Zeď. Kolem vesnice je skutečně zeď, která má rozdělovat "náš" svět od kouzelného království vedle (kde mimochodem probíhá roztomilý boj o moc). Tristan je cosi jako místní outsider, který marně usiluje o krásnou (a pyšnou) dívčinu Victorii. Victoria mu slíbí svoji ruku, ale jen za podmínky, že jí přinese hvězdu, kterou oba viděli padat. Tristan neváhá a za hvězdou se vypraví, jenže ta se nachází až za zdí, takže moc jednoduché to nebude. To však Tristan ještě ani neví, že hvězda má na zemi podobu mladé dívky a také, že po ní pase princ, který ji potřebuje k potvrzení svého úřadu a to vůbec nemluvím o čarodejnicích, kteří hvězdě chtějí vyříznout srdce (no fuj!), aby získaly věčnou krásu.
Film má poutavý a pohádkově kouzelný příběh. Neméně dobří jsou i herci (viz jména), mezi kterými se mi nejvíce líbila Michele Pfeiffer (čarodějka, viz první foto)- takto zlá postavička se jen tak nevidí - a Claire Denis (hvězda Yvaine), která byla pro tuto roli snad stvořena.
Vizuální zpracování je rovněž velice kvalitní a například takové "průlety" a chytání blesků ve větrné lodi (kdo viděl, chápe) jsou úžasné. Na filmu se mi celkově líbila jeho originalita, a to jak v oblasti příběhu, charakterů (např. kapitán lodi, mrtví princové, komentující leckdy vtipně dění okolo sebe), tak i ve výsledném zpracování. Skutečně nemám rád stereotypy, které se ve fantasy žánru po úspěchu zfilmovaného Tolkienova Pána prstenů zavedly. Každý film se snaží vypadat jako toto dílo, což moc dobře není. Fantasy žánr je přeci o fantasii, tak proč se zde nějak svazovat? Neil Gaiman očividně tento problém nemá, a to je moc dobře.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Meoskop

Virtuální pomníky

CID