Nebesa

Na Praze (a na velkých městech obecně) mi vadí jedna věc. Když člověk vzhlédne k obloze, tak nevidí nic, respektive vidí jen tmu v povzdálí a jakousi načervenalou zář, kterak velkoměsto promítá svůj život na oblohu. Je to škoda, protože svítící hvězdy při pohledu vzhůru prostě tak nějak patří. Hvězdy pozorovali již naši předci v hlubokém dávnověku a jistě si pokládali zajímavé otázky. Třeba, co to tam nahoře zatraceně bliká?
Lidská mluva je někdy úžasná. Často se i dnes říká, podívej, svítí hvězdičky. A přitom všichni (doufám) víme, že ty "hvězdičky" jsou obrovitá tělesa, se kterými bychom se asi nechtěli potkat v noci v parku.
Je zajímavé, jak člověk vše vidí z vlastní perspektivy, ale sám si neuvědomuje, že jeho čas zde na Zemi není nekonečný a všechny jeho starosti v porovnání s celým kosmem fakticky neznamenají nic.
Každý máme své problémy a já se těch svých někdy pokouším zbavovat výše zmiňovanou představou. Jenže,..ono to vždy moc dobře nejde, protože člověk žije právě teď a tady...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Meoskop

Virtuální pomníky

CID