Maturity, maturity..

Magické slovíčko "maturita" se mi v poslední době objevuje na mysli daleko častěji, než bývá obvyklé. Dostalo se mi možnosti tento kontrolně vzdělávací proces pozorovat - a účastnit se jej - nyní i z pozice "druhé strany barikády".
Byl jsem trochu nervózní, ne snad z toho, že by moji studenti (kteří vlastně ani moji nebyli) neodmaturovali, ale spíše z toho, že nezvládnu svoji roli - a všechny ceremonie - tak, jak to má být. V podobných situacích se neorientuji vždy zrovna dvakrát dobře…
Maturitní den byl náročný. Nařídil jsem si budíka někdy na 5:30, neboť jsem se vážně obával toho, že zaspím. Já tedy normálně nezaspím, ale teď jsem propadl jakési vnitřní panice, která mi nějak nenechala klidně chrupkat… Ve škole jsem byl poměrně brzy, rozhodně dříve než někteří maturanti, což mě docela uklidnilo. Špatné nebylo ani občerstvení - holt hotelovka. Studenti byli jaksepatří nervózní a ještě se na poslední chvíli snažili do svých hlav dostat nějaké ty informace, které by jim mohly pomoci získat lepší známku.
Pomalu během dne upíjím sodovku s myšlenkami na to, že bych své hrdlo nejraději svlažil lahodný, studeným pivem. Nicméně myšlenky na pivo jsem musel zanechat krajině snů a fantazií. (Čas na pivo přišel až s pomaturitním večírkem, ve kterém s kolegou - tímto zdravím - sehrál několik fotbálkových mačů, kde jsme rozhodně stavu učitelskému ostudu neudělali:-)).
Vědomosti některých studentů byly skutečně pozoruhodné, ono např. časovat německé sein na "Ich seine", "Du seinst", je opravdu krušné…, leč i to je maturitní zkouška nucena zvládnout (i když se skřípěním zubů). V podstatě jsem - coby v roli přísedícího - sledoval jen jakousi směsici odevzdanosti, vyvolávání zapomenutých záležitostí z paměti a zoufalství. Čest výjimkám.
Maturita dnes již není to, co bývala….

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Meoskop

Virtuální pomníky

CID