Kalendář..

Nedávno jsem si prohlížel na svém mobilním telefonu kalendář. Je to velice milá funkce, která vám nahrazuje ten klasický - trhací - (dokonce je to i ekologičtější funkce). Projížděl jsem si dokonce i uplynulé měsíce, roky. Bylo velmi zajímavé znovu si zpětně rekonstruovat rozličné události, které se mi staly v inkriminovanou dobu. Jelikož můj mobilní kalendář v sobě uchovává i "vzpomínky" v podobě poznámek, tak tato rekonstrukce byla snadnější. Většina těchto poznámek se sestávala z upomínek typu "zkouška z historie od 10 hod!!", či "vstávat na zámek!", ale občas jsem si poznamenal vskutku zajímavé věci. Z poznámek čišela nostalgie a někdy i smutek po věcech, lidech, se kterými se již nevidám (a snad ne vždy jen svojí vinou).

Dostal jsem se také k nepopsaným měsícům. K měsícům, jejichž čas ještě nenastal. Jak jsem se tak na ně koukal, tak mi hlavou probíhaly rozličné myšlenky, "jaké to asi budou dny?", "co se vše asi stane a jak bude tento kalendářík vypadat - dejme tomu - za půl roku?", "jaké poznámky si sem zapíši a budu si je opět po nějakém čase prohlížet?". Kalendáře v tomto mají zvláštní, fascinující kouzlo, de facto se procházíte dny, které ještě nenastaly. Víte toho o nich již hodně, kdo bude mít svátek, jaká bude fáze měsíce,.., ale to hlavní - náplň toho dne a co si z toho dne odnesete dál do života - tu není. Je tu jen prázdná kolonka, která touží být zaplněna.