Neměli bychom zapomínat..
Ano, to bychom skutečně neměli. Jak jsem tak dělal jakýsi mini-průzkum mezi svými studenty, tak jsem zjistil, že jejich povědomí o událostech z doby před 70 lety (a želbohu i o těch novějších) je skutečně velmi slabé. To je škoda, ne nadarmo se říká, že ten, kdo nezná historii si ji bude muset prožít znovu, což by vzhledem k jistému specifiku naší země nebylo vždy zcela záhodné.
Tak tedy, neměli bychom zapomínat na události, které se staly před 70 lety. Mezi lidmi - obzvláště mladými - je velmi rozšířen nezájem o politiku, znechucení z ní. Leckdy je tento postoj pochopitelný, nicméně je třeba si také uvědomit, že pokud se o politiku zcela nezajímám (např. nesleduji média, nechodím k volbám), tak se logicky veškerá možnost jak situaci v zemi změnit přesune do rukou těch, kteří se o ni zajímají. Chceme se snad dobrovolně vzdávat svých pravomocí?
Ale vše není tak špatné. Nedávné shromáždění historiků k příležitosti výročí "Mnichova" se shodlo na názoru, že akceptace Mnichovské dohody byla celkem moudrá a časopis Reflex přináší navíc v těchto dnech zajímavou sérii článků, jež se orientují na Mnichov a rovněž zvažuje možnosti, které ČSR měla při případné vojenské obraně proti nacistickému agresorovi. Pro mnoho lidí jsou tyto události již jen zaprášenými řádky v učebnicích dějepisu a je proto podle mého názoru jen dobře, že se o nich mluví, diskutuje i na jiných platformách, než jsou jen školská zařízení.
Pozn. Obrázek nahoře znázorňuje poštovní známku, která byla vydána u příležitosti dvacátého výročí vzniku ČSR. Obrázek jsem nalezl na stránkách www.euportal.cz , tak doufám, že nikomu nebude vadit, že jsem jej užil zde. Podle mého názoru velmi dobře demonstruje tehdejší národní sepětí a vůli bránit si "svoji" republiku. Otázku jak dlouho by tato vůle vydržela (např po prvních ztrátách, zničení Prahy, či začínající kolaboraci) ponechám však raději otevřenou.
Tak tedy, neměli bychom zapomínat na události, které se staly před 70 lety. Mezi lidmi - obzvláště mladými - je velmi rozšířen nezájem o politiku, znechucení z ní. Leckdy je tento postoj pochopitelný, nicméně je třeba si také uvědomit, že pokud se o politiku zcela nezajímám (např. nesleduji média, nechodím k volbám), tak se logicky veškerá možnost jak situaci v zemi změnit přesune do rukou těch, kteří se o ni zajímají. Chceme se snad dobrovolně vzdávat svých pravomocí?
Ale vše není tak špatné. Nedávné shromáždění historiků k příležitosti výročí "Mnichova" se shodlo na názoru, že akceptace Mnichovské dohody byla celkem moudrá a časopis Reflex přináší navíc v těchto dnech zajímavou sérii článků, jež se orientují na Mnichov a rovněž zvažuje možnosti, které ČSR měla při případné vojenské obraně proti nacistickému agresorovi. Pro mnoho lidí jsou tyto události již jen zaprášenými řádky v učebnicích dějepisu a je proto podle mého názoru jen dobře, že se o nich mluví, diskutuje i na jiných platformách, než jsou jen školská zařízení.
Pozn. Obrázek nahoře znázorňuje poštovní známku, která byla vydána u příležitosti dvacátého výročí vzniku ČSR. Obrázek jsem nalezl na stránkách www.euportal.cz , tak doufám, že nikomu nebude vadit, že jsem jej užil zde. Podle mého názoru velmi dobře demonstruje tehdejší národní sepětí a vůli bránit si "svoji" republiku. Otázku jak dlouho by tato vůle vydržela (např po prvních ztrátách, zničení Prahy, či začínající kolaboraci) ponechám však raději otevřenou.
Komentáře
Okomentovat