Půlnoční...

Včerejšího večera (či chcete-li spíše noci), jsem navštívil půlnoční mši. Obřad, který je silně spojen s právě probíhajícími svátky. Chrám, který za normálních okolností zeje prázdnotou, byl zcela zaplněn, ba co více, dokonce i přeplněn. Několik opozdilcům - mezi nimi i já - jsme museli po celou mši stát, neboť míst k sezení se nedostávalo. Ne, nebojte, nebudu tady lamentovat nad tím, jak mě bolely nožky (mimochodem, nebolely), jen jsem ze své pozice mohl v poklidu pozorovat všechen ten seběhnuvší se lid, který seděl přede mnou. Valná většina návštěvníků pochopitelně neuměla ani "otčenáš" a z toho neustálého poklekávání, posedávání a stání byli docela zmateni..

Docela by mě zajímalo, co všechny ty lidi přimělo k tomu, aby navštívili půlnoční mši v kostele. Špatný program v televizi, dochází vánoční cukroví? Nebo jim všem tak trochu křivdím? Třeba to jsou všichni horoucí křesťané, kteří však pro celoroční shon nemají kdy si udělat čas na Boha? Nevím... Nebo ta cesta na mši je něco hluboko uvnitř lidí, co jim říká, že právě toto ke Štědrému dni jaksi patří, navzdory tomu všemu, co si oni myslí o iracionalitě víry, navzdory tomu, jak kritizují křesťany za jejich ideály, i navzdory anti-klerikálním náladám, které v naší společnosti panují. Stačí jen občas zabrousit na internetový portál "novinky.cz" a počíst si v "diskusi", která se otevírá pod nějakým článkem s církevní tematikou.

Církev je podle mnohých největším zlem na zemi. Budiž...., neměli bychom ale zapomínat, že církev tvoří lidé a ti vycházejí ze společnosti. Z naší společnosti.

L 6,42 Jak můžeš říci svému bratru: "Bratře, dovol, ať ti vyjmu třísku, kterou máš v oku, a sám ve svém oku trám nevidíš? Pokrytče, nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra."