Vajíčka a Paroubegg

Tak se v naší zemi pomalu stává jistým národním folklorem házení vajíček na čelní představitele sociální demokracie.

Někdo by řekl, "proti gustu žádný dišputát". Někde se hází boty, jinde vejce.

Dokáži pochopit, že někdo skutečně předsedu soc dem v lásce patrně nemá. Ano, takových lidí je bezesporu hodně (např. mezi mladou generací má tento pán podporu asi jen 18% - jak uvádí STEM). Otázkou však zůstává, zda je tato forma protestu (tedy házení vajíček na Paroubka) skutečně formou vhodnou.

Domnívám se, že nikoliv.

Když se tato událost stala poprvé, bylo to možno snad ještě bráti jakožto výraz recese, nicméně s přibývající četnosti mi to vše připadá tak trochu trapné.

Kdo jsou ti mladí lidé, kteří vrhají vajíčka proti osobám z čssd? Touto otázkou se zabývaly dnešní Lidové noviny. Odpověď? Vesměs se jedná o jedince, kteří mají výhrady vůči Paroubkovi jakožto osobě. Nejvíce se objevovaly "argumenty" typu "Paroubek je blbec" a výtky směřující k CzechTeku 2005, či k možnému otevřenému paktu s komunisty (co na to Bohumínský sjezd?). Trochu slabé, ne? Jistě, Paroubek není prototyp intelektuála, ale takoví lidé v naší politice skoro nejsou....

Spíše mě tak zaráží skutečnost, že namísto toho, aby lidé nespokojení s osobou předsedy čssd využili této cesty (tedy předvolebního meetingu) k diskusi, kde by si mohli ujasnit názory - či popřípadě odstranit své předsudky - tak tuto šanci odmítnou a jen pohazují vajíčky.

Není to škoda?

Co by tomu řekly slepice?

Nabízí se mi paralela s minulostí. Tomáš Masaryk - svého času podezříván za přijímání tučného bakšiše od židovské komunity - jednoho dne vstoupil do přednáškového sálu. Nedořekl tu však skoro ani větu, když na něj studenti začali hlasitě pískat a pokřikovat cosi neslušného. Masaryk tehdy napsal na tabuli výzvu k diskusi, tedy, že bude ochoten si s některými jedinci promluvit. Výzva k diskusi byla nevyslyšena.

Ne, Paroubek není Masaryk, nicméně situace si jsou v mnohém podobné.