Potápějící se lodička a jiné šílenosti

Dnešní den je významný z toho hlediska, že uplynulo právě na den přesně (respektive uplyne zítra) 98 let od doby, kdy se na dno oceánské podíval slavný Royal Mail Steamer (od toho zkratka RMS) Titanic. Když jsem byl ještě malý chlapec, tak mě podobné "velké" věci dost fascinovaly. Ani nevím, zda to bylo způsobeno famózností, komerční popularizací, či prostě jen "velikostí", narušením snu o dokonalosti a neomylnosti lidského ducha, že mě toto téma tak uchvátilo. Svůj neoddiskutovatelný vliv na tuto skutečnost jistě měla i kniha M. Hubáčka s prostým názvem Titanic. Podle mého názoru se jedná asi o nejlepší publikaci, která zpracovává dané téma. Kniha obsahovala i hodně fotografií, takže dojem byl takřka dokonalý. Pamatuji se, že mě tehdy docela děsily snímky pocházející z Ballardovy expedice. Tajemná tma vůkol vyhlížela značně nepřátelsky a pokrytí vraku lodi rozličnými vodními parazity rovněž. To bylo někdy v roce 1992.

Děti mají vůbec tendence se pro něco bezmezně nadchnout, obvykle se jedná o věci "velké". Velké buď svým významem nebo prostě jen tím, že se z nich "velké" věci posléze dělají. Mnoho dětí - koneckonců mě nevyjímaje - si prošlo svoji mánii z dinosaurů ještě dávno před uvedením Jurského parku do kin. Obrovita monstra - jejichž tělo možno bylo pokryto peřím, tady se mi začíná bortit jeden sen :-) - jsou další takovou "velkou věcí". Ve své době byli mocní, de facto nepřemožitelní, a přesto nedokázali zabránit blížící se katastrofě. Alternativní vhled rodinného seriálu Dinosauři neberte prosím v potaz :-).

Ale jsou i věci na první pohled "malé", pro které se člověk dokáže nadchnout. Pro mě to v určitém věku byla malá, dřevěná figurka Hurvínka. Ten chlapec mi byl velmi sympatický svoji vyřídilkou a vtipem, kterému se někdy zasměji i teď. Do nekonečna jsem tehdy poslouchal magnetofonové pásky, kde Hurvínek poučuje o pravidlech bezpečnosti na silnici, správné výživě, apod. Své okolí jsem tím jistě musel leckdy přivádět k šílenství :-).

A dnes toho dřevěného chlapce s blonďatými chlupy na hlavě spatřím "live". Trochu pozdě, vím, ale naštěstí Divadlo Spejbla a Hurvínka hraje hry i pro dospělé diváky. Nevím přesně co od toho čekat - a trochu v hloubi duše se obávám, že si přivodím menší zklamání a tím i zničení dětského snu - ale předpokládám, že se nebude jednat o nějaké "košilaté" představení.

Hurvínek je prostě borec!

P. S. Poznámka k obrázku na počátku článku. Modrá verze této malby se nachází na přebalu mého vydání knihy pana Hubáčka. Jedná se o dílo umělce Willyho Stöwera.

P. P. S. Svoji fascinaci Titanicem jsem dostatečně saturoval před časem. Více zde. Lidé by si své sny měli plnit.