Curling - Bowling

Oba výše jmenované sporty se řadí do kategorií sportů při jejichž vyslovení mnozí učiní pomyslné uvozovky. Není se čemu divit. Nejde zde o to podávat maximální fyzické výkony, ale hlavní je se soustředit, mít klidnou ruku a přesně mířit. Takové sporty pro pohodlné, chtělo by se říci.
Curling jsem v životě nehrál, byť k němu mám jedním způsobem dost blízko. Pan Č. (krycí jméno, které se nic nezadá s Cibulkovými seznamy) totiž působí na sekretariátu českého curlingového svazu (http://www.curling.cz/) a díky němu jsem se před nedávnem dostal na jednu pěknou večeři (all inclusive!!) pořádanou u příležitosti čtvrtého ročníku curlingového kempu pro dospělé v Praze. V ČR není curling zrovna moc rozšířený - na vině patrně bude fakt, že je tu v podstatě jen jedna curlingová hala - zaregistrovaných máme zhruba 500 hráčů (hráček). Osobně bych si rád tento sport někdy zkusil, neboť při sledování v televizi (Olympijské hry) mě vždy fascinoval ten pohyb dvojice s košťátky (omlouvám se panu Č. za nedostatečnou terminologii).
Jak jsme psal již výše, curling a bowling mají ledasco společného. Dalším společným jmenovatelem by mohla být i skutečnost, že ani bowling jsme nikdy nehral - přesněji až do včerejšího dne. A opět u toho byl pan Č. - dalo by se říci - takový můj osobní guru v těchto sportech :-).
Přiznám se, že předtím než jsem hodil svoji kouli (a není v tom žádný dvojsmysl!) na hrací plochu, tak jsem cítil drobnou nejistotu. Přece jen, člověk se bojí, aby svým amatérským hodem náhodou někoho nezranil, či nepřipletl se nechtěně do hry těch bowlingově zdatnějších jedinců. Nastudoval jsem si předtím trochu nezbytné teorie - jak mám často ve zvyku - nicméně znát výrobce jedné z prvních bowlingových koulí je sice hezká věc, ale více bodů vám to rozhodně nepřinese.
Na následující fotografii veškerý estetický zážitek z takřka dokonalého hodu (trochu přeháním, no) ruší mé prosvítající, absolutně neestetické, bílé spodní prádlo.
Otázka za milion (jen obrazně). Kolik si myslíte, že jsem tímto hodem dostal kuželek?
bowling

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Meoskop

Obrázek
Znáte "Meoskop"? Možná ano, možná ne. Přitom meoskop je taková úžasná a stará věc. Kdysi dávno (v šedesátých, sedmdesátých letech) se meoskopy vyráběly kousek od Broumova (závod Hynčice). Jeden takový výrobek stál cca 35 kč, což nebylo zrovna málo, ale přesto ještě cenově dosažitelné. A co že to vlastně je? Meoskop je takový 3D prohlížeč, který si dáte proti sluníčku před očka (pro každé oko je tam jeden otvůrek) a můžete se kochat obrázky, jež se na tenkém kotouči vkládaly do samotného zařízení. Počátky působení tohoto přístroje u nás spadají do roku 1959 a já se mohu pochlubit, že jsem vlastníkem jednoho meoskopu s pěknou krabičkou plnou zajímavých "filmů", jež zobrazují na snímcích rozličné kouty tehdejšího Československa. Kupodivu po dlouhou dobu jsem ani nevěděl co se nám to skrývá v té tajemné a zachovalé krabičce s názvem meoskop. Až teprve nedávno - po návratu ze Slovenska - jsem si všiml, že mezi "filmy" se nachází i jeden s označením "Dobšín
Další informace

Virtuální pomníky

Smrt je neodvratné, vše živé směřuje ke smrti de facto ode dne svého zrození, obranou proti této skutečnosti pak může být mnoho forem, jež se mohou kulturně lišit, ale něco přesto mají společné. Třeba touhu něco tu po sobě na světě zanechat. Dávní králové a vládci stavěli monumentální pomníky své dnes již zašlé (a někdy i zcela zapomenuté slávy). Jména jako je Cheops, Feidiás (a koneckonců i ten Hérostratos, který si tak rád hrál s ohněm) se dostala do historie a i naše současná generace si je pamatuje, byť informace o nich jsou útržkovité, nicméně právě v oné paměti v podstatě přežívají dál (byť někdy jen jako legenda). Někteří lidé se snaží stát nesmrtelnými v podobě svých potomků. Koneckonců, byla to snad Arendtová, která tvrdila, že právě řecká touha po hledání nesmrtelnosti stála na počátku veškeré filosofie. I dnes se pochopitelně lidé snaží být nesmrtelní, někteří si plánují okázalé hrobky (a už vůbec třeba netuší, že po jejich smrti nebude nikdo, kdo by jim tam nosil květiny) a
Další informace

Hádej, kdo je vrah (2022)

 Na tento počin ze studia A24 jsem se docela těšil. Studio má totiž podle mě docela zajímavé výstupy, za něž hovoří jen namátkou skvělý horor "X", artové Aftersun, westernové Slow West, apod. I když se často na první pohled může zdát, že jsou to dost rozdílné snímky, tak hluboko uvnitř mají cosi společného. Tou společnou DNA je A24, tedy určitý filmový dojem podivnosti a specifického humoru, to vše protkané filmovými postupy typickými pro nezávislé snímky. S trochou nadsázky bych se nebál o tomto filmu prohlásit, že by se určitě líbil Agathe Christie, pokud by tedy její staromilská duše snesla pohled na líbající se ženy a na současnou hudbu "mileniálů". V zásadě by se ale - pokud film a jeho příběh obnažíme na dřeň - dalo říci, že se jedná o klasický "slasher" s relativně překvapivou pointou. Hlavní hrdinové jsou představeni trochu vágně a zprvu možná nejeden divák může mít problém s orientací u jmen a tváří, i v tom, kdo koho má/nemá rád. To první se čase
Další informace