S Italem v kuchyni... bez Itala

Čas od času si dopřát večeři v příjemné prostředí luxusní lestaurace rozhodně není nic špatného, nicméně člověk se neubrání nepříjemnému pocitu zbytečně vyhozených peněz.
Včera jsme se Slečnou I. navštívili známou restaurace v pražských Dejvicích, jejímž majitelem je tv celebritka Emanuel Ridi. Přiznám se, že italská kuchyně mi v poslední době docela chutná, takže jsem se pochopitelně na kulinářský zážitek těšil. Ovšem, daná restaurace je poněkud mimo mé finanční možnosti, nicméně zhruba jednu návštěvu ročně si ještě dovolit mohu, jedná se totiž o naprosté gastronomické blaho. Žaludek se ve spirálách rozkoše lehce vznáší na obláčcích nrivány, když lahodné pokrmy pozvolnou kloužou z chuťových receptorů kamsi dolů, aby splnily svoji primární funkci, jež se v tuto chvíli jeví být naprosto nepodstatnou. (Trocha podivných výrazů neuškodí).
Nejvíce se mi ale líbila skutečnost, že všechny suroviny si restaurace obstarává přímo z Itálie. Menu není příliš široké, což je ale asi jen dobře, neboť takto si snad můžeme být jisti, že jídlo je skutečně čerstvé a kvalitní. Skvělé - hlavně co do ceny - bylo víno. Objednali jsme si červené, neboť (vynechme pro tentokrát eufemismy) se k danému pokrmu prý i lépe hodí a hlavně, na červené víno mám doma uvalené jisté "embargo" po nedávné nehodě, kde jsem figuroval já, sklenka vína (povícero plná) a světlá (tehdy) deka... Nejsem žádný znalec přes víno, který jen z pouhého přivonění dokáže určit konkrétní metr čtvereční "jižního svahu" a ročník, nicméně i takové nápojové trdlo jako já poznalo, že naše víno ze Sicílie (mimochodem, bylo druhé nejlevnější, po jeho vybrání jsem získal dojem, že jsme v očích číšníka trochu klesli :-)) je něčím skutečně výjimečným.
Jen při pohledu na účet jsem si jaksi nebyl jist, co je telefonní účet a co výsledná drobná částka :-) (vkrádá se nám tu opět eufemismus? :-)) a navíc, to si představte, v restauraci přestal zrovinka fungovat přístroj, který Vám pozře kartu, odečte příslušnou částku a kartu opět vyplivne (nevzpomenu si teď na název oné čertovy mašinky), což způsobilo vzájemné faux pas (mimochodem, víte, že to slovo znamená "špatný krok"?), ze kterého jsem umně vybruslil díky svému nepořádku v peněžence, neboť tam kdesi za lístkem na koncert Suzanne Vega zůstala ukryta pomačkaná desetieurovka.
Thanx God!
Takhle jsem v kombinovaných měnách naposledy platil na letišti v Tel Avivu, kdy jsem si prostě musel odnést to cd Infected Mushroom :-)!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Meoskop

Virtuální pomníky

CID