Průvodce (Okuribito) 2008

Jsou filmy, které na diváky útočí laciným sentimentálním kýčem a snaží se tak vyvolat tolik požadované emoce na jejichž základě si po shlédnutí filmu potlačíte slzičku. Jsem velice rád, že film Průvodce na to jde úplně jinak.

Pokud Vás název zaujal a myslíte si, že se bude jednat o film z prostředí památkové péče (to by mohl být docela slušný horor! :)), tak Vás musím vyvést z omylu. Průvodcem se rozumí funkce připravovače nebožtíků do rakve (jedná se o umytí, nějaké to líčení, apod.), kterou vykonává mladý Daigo, což je hlavní hrdina tohoto snímku. Daigo má těžký život, před lety mu zemřela matka a otec bůhví kde, neboť rodinu opustil ještě v době, kdy sám Daigo byl ještě malé pískle. Jediné co mu po něm zůstalo je malý, hladký kámen.

Film s obratností míčové ekvilibristiky Pepi Bicana balancuje na hraně komedie a vážného dramatu. V první části snímku vítězí první složka, ale ve druhé má navrch ta druhá. Jistým přínosem pro tuzemského diváka může být i skutečnost, že se jedná o film z Japonska, takže můžeme poznat zvyky, které jsou u nás vskutku neobvyklé, například obřad ukládání do rakve. Bez zajímavosti určitě není, že film získal Oskara za nejlepší cizojazyčný snímek.

Co víc napsat? Snad je to, že film má krásný "jazyk" vyprávění, který plyne pozvolna, větví se na několik příběhů a rozcestí a to vše podbarvuje velmi silná smyčcová hudba...