Demokrat Jan Žižka

Tak trochu "contradictio", jak by řekli latiníci, přesto jsem nedávno viděl jakýsi letáček, kde jedno hnutí usilující o demokracii (respektive o její nápravu) vybízelo k účasti na jakési demonstraci, která mělo vyjádřit nespokojenost se správou věcí vezdejších. Na onom letáčku se vyjímala známá podoba husitského bojovníka, kterou mu přiřklo romantizujíc devatenácté století. Vskutku zajímavé spojení touhy po demokracii s válečníkem z doby pozdního středověku, který se zrovna demokratickými tendencemi (vzato dnešními významy těchto termínů) nevyznačoval (stačí si vzpomenout na to, jak pan Jan naložil s heretickou sektou Adamitů - jen pro připomenutí, necelou stovku jich nechal upálit), troufám si tedy tvrdit, že zvolit si Jana Žižku za postavu, jejíž tvář "propaguje" hnutí usilující o "opravdovou demokracii" považuji za jev dost podivný, neboť ono přirovnání postrádá elementární logiku.
Je až s podivem jak hluboko je v nás zanesen nános romantismu 19. století, o který se zasloužil Jirásek a jemu podobní, s marxistickým dějepisem, který umně zabrnkal na společné vlastnictví táboritů (či ještě zmínil selské války v Německu) a dovedně se dotkl i otázky nacionalismu, kdy boj husitů prezentoval jako jednu z kapitol odvěkého zápasu Čechu s německým živlem.
Dodnes to funguje.
Tak vzhůru za bratrem Žižkou k nové, demokratické budoucnosti.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Meoskop

Virtuální pomníky

CID