Stephen King - To

Není mnoho autorů, kteří by měli tak oddanou a věrnou čtenářskou základnu. Zároveň není ani tolik autorů, kteří by se mohli pyšnit tím, že skoro všechna jejich díla byla zfilmována.

King je prostě "king", i navzdory tomu, že leckterá kritika jej zrovna nemiluje.

"To" je jedním z nejznámnějším (a možná i nejlepších) autorových románů, přesto jsem se k jeho četbě dostal až nedávno. Jedná se o obří publikaci, jejíž počet stránek se zastaví až za číslovkou 1000. Děj ale rozhodně není vyplněn nějakou přebytečnou "vatou", sám King knihu psal v letech 1981 - 85, takže příběh mu v hlavě jistě pěkně zrál a kvasil. Zajímavé je i rozvržení celého děje, kdy se čtenář postupně seznamuje s hlavními postavami a kdy se často - a velice kreativně - střídá i časové období ve kterém se děj odehrává. Osobně mi asi nejvíce vyhovoval rok 1958 a onen základní motiv v podstatě bezmocných dětí bojujících proti zlu a zároveň si užívajících dlouhoočekávané prázdniny způsobem pro svůj věk (11 let) typickým. Knihu pochopitelně lze různě interpretovat, poměrně zjevný by mohl být freudovský výklad konce latentního období vývoje a nástup genitálního, tedy ztráta dětství a pozvolný vstup do světa dospělých, nicméně jsem si vědom toho, že "banán je někdy skutečně jen banán".

Ano, kniha je samozřejmě hororem, nicméně při její četbě jsem se v podstatě nebál (to není výtka), domnívám se především, že kniha namísto nějakého "baf" zejména buduje atmosféru esenciálního zla v podobě města Derry (které je - díkybohu - fiktivní). Větší devizou než strach sám o sobě je zajímavý příběh a celkové město, jehož plastický obraz a historie na stránkách doslova ožívá.

P. S. Pozor na klauny s balónky, co se chtějí vznášet...