Vzpoura v Kautokeinu (Kautokeino-opprøret) 2008


Severský snímek (záměrně píši severský, neboť se jedná o koprodukci Dánska, Norska a Švédska, přičemž nejsem sto odhadnout, která země je v tomto ohledu ta "klíčová", vzhledem k událostem asi Norsko) Vzpoura v Kautokeinu se promítal i u nás v rámci "severských čtvrtků", bohužel jsem jej tehdy neviděl, nicméně v čase internetu není prakticky nic nemožné...

Předně je dobré vědět, že snímek je do jisté míry filmovou rekonstrukcí reálné události. Do jaké kvality a věrohodnosti se to podařilo neumím posoudit, protože o problematice soužití Sámů (Laponci) s jinou kulturou toho vím velmi málo, nicméně je jisté, že toto téma v Norsku rezonovalo dost dlouho (vždyť konečná tečka za tamní vzpourou byla učiněna až v roce 1997).

Děj filmu nás přivádí do roku 1852 mezi norské Sámy, kteří mají velké problémy s alkoholismem, z čehož logicky profituje místní obchodník. Když ale na scénu přijde charizmatický luteránský kazatel, který cituje Bibli a velmi působivě mluví k Sámům s jasným záměrem alkoholové abstinence, tak se situace zcela změní. Obchodníkova krčma trpí prázdnotou a peněz se nedostává. Je třeba jednat...

Určitou nevýhodu filmu - z pohledu neznalého diváka - spatřuji v tom, že už na začátku vlastně spolehlivě víme, jak celý snímek dopadne, což výsledný dojem trochu kazí, na druhou stranu zase chápu, že někdo ze zahraničí může mít podobný pocit z některých českých filmů (Tmavomodrý svět) věnujících se událostem v minulosti.
Velmi krásná je ve filmu příroda a přiblížení života Sámů v polovině 19. století. I režisér se činil a po stránce technické rozhodně není co vytknout. Když už jsme u toho režiséra - je jím Nils Gaup (možná jej někdo bude znát díky norskému filmu Stopař z roku 1987) - tak by asi bylo vhodné zmínit, že sám má Sámské předky.

Vzpoura v Kautokeinu je velmi zajímavým filmovým zážitkem plným záběrů oslavující krásu tamní přírody a tehdejší život obyvatel. Zároveň je ve filmu silně přítomno téma boje za svobodu a proti bezpráví, což je univerzální motiv, který může promlouvat prakticky ke komukoliv.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Post Roma

Jsem zpátky v krásné české krajině. Chtěl jsem sem napsat něco o mé cestě do města měst, ale zážitků je ještě celkem dosti a musím si je trochu zkontemplovat. Prostě nějak poslední dobou moc nestíhám, snažím se dočíst knihu od historika Vebera "Únorová tragédie" a pustit se následně do Quo Vadis od Sinkiewicze, ale obávám se, že času nebude moc. Také jsme si dal předsevzetí trochu více sportovat, každý týden jít na squash. Poslední dobou mám pocit, že se v této hře trochu zlepšuji, takže doufám, že bude jen lépe. Snad svého předsevzetí dodržím. Také se snažím KONEČNĚ si obstarat in-lineové (ach, ta čeština) brusle. Je toho hodně... A také jsem chtěl cosi napsat o novém albu Prodigy, které je docela fajn, ale..internet se mi v posledních dnech trochu vyhýbá. Tak snad až bude trochu více času. Končit se má pozitivně, ne? Dejme k dobru jednu anekdotu: Potká Kohn smutně sedící Roubíčka a ptá se jej proč je takový smutný. Roubíček říká, "Ále, syn mi odjel na studia do Evropy ...
Další informace

Warcraft 3

Obrázek
Warcraft je skvělá realtime fantasy strategie, která se (jak jistě poznáte podle názvu) dočkala svého již třetího pokračování. Hra nás opět přivádí do nádherné krajiny, kde se odehrávají boje mezi orky a lidmi, do nichž se zapojují i jiné národy (trpaslíci, elfové, skřítci,...). Warcraft rozpracovává dále to, co jeho starší bratříček pouze letmo naznačil - totiž prvky RPG. V této hře jsou přítomny postavy hrdinů (princ Arthas, kouzelnice Jaina, ork Thrall,....), za které budete v průběhu hry postupně hrát. Postavy hrdinů sbírají zkušenosti, postupují na další levely a dokonce mohou i sebrat různé předměty (kouzelné prsteny, svitky,....). Nebojte se však, že se hra "zvrhne" v čisté RPG (ač tento žánr miluji), nadále se jedná o strategii, která je prvky RPG jen okořeněna. Tvůrci sice slibovali větší posílení RPG tváře, ale nakonec je to takto možná lepší. Ono kombinovat dva žánry v jeden nemusí vždy být úplně OK. Ve hře také přibyly nové rasy, a to: Temní elfové a Nemrtví. Práv...
Další informace

Stalker

Obrázek
Stalker (1979) Stalker je film režiséra Tarkovského a dá se zařadit do žánru, který já osobně nazývám "filosofická sci-fi". Někteří z vás si možná vzpomenou (ať již ze školy či z vlastní četby) na knihu Solaris či na její filmové zpracování (ovšem nemám na mysli to, kde hraje G. Clooney a ukazuje tam tak maximálně své pozadí), jež je také Tarkovského dílem a stejně tak je i Stalker filmovou adaptací literárního díla (v tomto případě románu Piknik u cesty). Hlavním hrdinou je Stalker, člověk mající milující manželku a lehce zmutovanou dcerku (chybějí ji dolní končetiny). Stalkerova vášeň (jedná se o jediné, co přináší Stalkerovi na tomto světě potěšení) je převádět lidi do tzv. Zóny. Příběh začíná ve chvíli, kdy se setká s Profesorem a se Spisovatelem (skutečná jména se během filmu divák nedozví), kteří se chtějí do Zóny dostat. Zóna je totiž velmi zajímavá oblast. V podstatě veškerý děj filmu se točí okolo ní, ale nepadne zde nic, co by nějak objasnilo její účel, poslání či t...
Další informace