Cults - Static (2013)


Cults, skvělé jméno pro skvělou skupinu, která před dvěma lety zazářila svým úžasným eponymním debutem. Jejich trochu divočejší indie-pop se mi skvěle poslouchal, nicméně před vydáním desky Static jsem měl trochu obavy, zda dokáží v konkurenci silného prvního alba obstát. Příkladů skupin, které svým debutem zazáří, aby jej pak a) do nekonečna opakovaly, b) žily neustále ve stínů svého skvělého alba, je celkem dost.
Cults mezi ně chválabohu nepatří.

Po prvním kontaktu se sluchovodem je zřejmé, že deska se této se dvojici Brian Oblivion (příznačné jméno) a Madelline Follin (méně příznačné jméno) skutečně povedla. Jejich jemný, melodický styl je místy doplněn říznějším motivem, chvílemi evokující šedesátá léta, chvílemi třeba i takové Beach House (a to je, prosím pěkně, má srdcovka).

Zajímavé je i téma desky, které akcentuje současnou nejistou dobu, kdy mnoho lidí má očekávání a touhu vloženou v neustálé hledání čehosi lepšího, dokonalejšího, v permanentní nespokojenosti, což se promítá do ekonomiky i mezilidských vztahů. Když jsme u těch vztahů (to je vždy vděčné téma), Oblivion a Fellin spolu dříve randili, slovo "dříve" tu je užito zcela záměrně, neboť dnes tomu tak není - vůbec partnerské vztahy ve skupinách, to je kapitola sama pro sebe - desku to ale nijak negativně neovlivnilo. Je to silné album snad po všech stránkách. Někomu by mohlo možná vadit, že je relativně krátké (cca 35 minut), ale já to jako mínus neberu. Pořád lepší, než aby se uměle natahovalo nějakou přebytečnou "vatou" (pro případy netřeba chodit daleko).

Do světa Cults se lze ponořit v kteroukoli denní (i noční) dobu - a vždy je to úžasný výlet. Rád bych si je někdy poslechl naživo...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Meoskop

Virtuální pomníky

CID