Before it was cool...

"Before it was cool" je takový poměrně oblíbený mem, který pravděpodobně bude většina globálně orientované veřejnosti s aspoň minimální vybaveností současnou "lingua franca", tedy angličtinou, celkem dobře znát. Ve zkratce se jedná o to, že některé záležitosti (kultura, hobby, apod.) existovaly dávno předtím, než se staly popkulturním fenoménem a skupina lidí, kteří tuto věc adorovali už dříve, se cítí být - někdy oprávněně - pohoršena onou popularizací.

Asi dost lidí něco podobného zažilo na vlastní kůži, nejsem pochopitelně výjimkou.krátce po sametové revoluci jsem se například dostal ke knihám J. R. R. Tolkiena a s velkou radostí je četl (a ještě chvíli předtím se velmi hluboce ponořil do kouzla deskových RPG...). Tehdy sice v Československu nešlo o zcela neznámé jméno (Hobit tu vyšel už v sedmdesátých letech) a na západ od našich hranic se skutečně jednalo od šedesátých let o velký fenomén, ale mám dojem, že skutečný "boom" (mimochodem, dnes se mi to tu jen hemží anglicismy, i u nich mám pocit, že jsem některé používal "before it was cool" :-)) nastal až z příchodem filmové (Jacksonovy) adaptace. To se i lidé, kteří jinak nad fantasy obecně ohrňovali nos (či cokoliv jiného...), stali fanoušky Středozemě.

Rozhodně se ale nejedná jen o současnou záležitost, určitě není od věci si připomenout nářek pravých jazzmanu v době, kdy se z jejich hudby stal pomalu se vyprázdňující mainstream. Z modernější doby si třeba připomeňme invazi taneční hudby, která z kultury jež byla v opozici vůči etablovaným a oslavovaným "superhvězdám" stadionového rocku zrodila....hvězdy stadionové elektronické hudby.
Podle mě je ale celkem zbytečné nějak moc truchlit, ona módní vlna totiž ve většině případů zase odezní a i když po sobě nějakou "naplaveninu" zanechá, tak to přece nemusí být vždy na škodu. Minimálně se okruh fanoušků dané věci rozšíří a vy zase získáte další spřízněné duše k přátelskému popovídání, seznámení, apod. To rozhodně není málo.

Poslední dobou je hodně v módě v běhání. Spousta lidí si nakupuje fajnové oblečky (někdo v Lidlu, jiní ve specializovaných obchodech), dost lidí se také svými výkony (i "výkony") chlubí na sociálních sítí. Počet závodů stoupá a z podniků RunCzech se stává masová záležitost na druhou... Někteří "oldskůloví" běžci (to jsou ti, kteří mají starší tretry a nosí okolo hlavy šátek) se nad tím trochu pohoršeně pozastavují. I když tak trochu chápu jejich odpor vůči "vystajlovaným" modelínám, které se promenádují po náplavce, dají si své 2 km a více než o běh jako takový jim jde o to, jak u toho vypadají a zda mají nejmodernější sportovní soupravu, tak bych to z principu neodsuzoval. To, že se něco zdravého a pro tělo velmi prospěšného stane velmi populárním, je přece úplně super. Někdy to chce trochu překonat vlastí ego a pocit ztráty své dosavadní (ať už třeba jen domnělé) výjimečnosti, ale věřte mi, stojí to za to.

A pokud se i tak někdo cítí ukřivděně, že jeho soukromá modla se stala najednou jakýmsi veřejným majetkem všech, tak vězte že s největší pravděpodobností i on/ona adoruje něco (počínaje zdravou stravou a konče pokémony), o čem by zase někdo jiný mohl prohlásit, že se mu to líbilo už "before it was cool".

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Meoskop

Virtuální pomníky

Hádej, kdo je vrah (2022)