Hoaxy a jiná verbež

Někde jsem slyšel názor, že "hospodská diskuse" se přesunula z hospod na internet. Není to podle mě úplně pravda, ale troufám si tvrdit, že skutečností zůstává, že internet je jen takový, jací jsou lidé na něm.

V předinternetových dobáh se šířila různá šeptanda. Už dávno v "časech temna" se mezi lidmi šířily takové ty povídačky, které obsahovaly tajemná místa, kam se nesmělo chodit, podivné bytosti na oněch místech se zjevující a detailní popisy příšerných věcí, které by se nám staly, pokud by na ono místo vstoupila lidská noha. Stejně tak se šířila šeptanda o mnoha zaručených informacích typu, "Jana Masaryka zastřelila NKVD a pak jej převezla do Černínského paláce", či "Hitler žije a bydlí v Argentině".

Nebylo málo těch, kteří uvěřili. Jednoduše někdy proto, že věřit chtěli. Život je asi snazší, když si myslíte, že za běh událostí vždy někdo může a svět tímto ovládá. Ono to pak dává smysl a mozek může odjet na dovolenou.

Díky tomu, že moji mailovou adresu mají ledasjací lidé, mám tak přístup k nejnovějším drbům, které rezonují řetězově přeposílanými maily. Jejich obsah je dost hrozný. Samozřejmě, někdy se objeví mail obsahující ppt prezentaci s fotky nádherné přírody na Sibiři, či v Oregonu. To se ještě dá. Horší ale je, když odesilatel (kterého bohužel z jednoho důvodu nemohu dát do ignore listu) cítí potřebu zachránit svět, či - ještě hůře - něco důležitého světu sdělit (rozuměj přeposlat to dál). Když vidím příchozí maily s názvem "to jste NEČEKALI", popř. cokoli, kde se objeví jméno Václava Havla, ideálně ještě výrazy jako "lézt EU do prdele", nebo oblíbené "Je tomu skutečně tak?", trochu trnu. Dokonce jsem dostal i jeden s názvem, "nejsem rasista, ale...". Je totiž docela smutné, že lidé, kteří internet používají na šíření podobných hloupostí nejsou schopni (nebo nechtějí?) obětovat tak dvě minuty na to, aby si informace které šíří dále aspoň trochu ověřili.

Ano, ve valné většině případů se totiž jedná o řetězově posílané hoaxy, nesmysly a polopravdy. Pověstný stromeček z Bruselu mi přišel snad dvakrát (to asi kdybych to hned nepochopil), podobně jako "dozorce z Dachau". Člověk si nemusí dát ani moc práce, aby zjistil přibližní ideový směr textů. Až na několik málo výjimek je tento balast v mé schránce namířen proti EU, proti uprchlíkům, proti multikulturalismu, obecně proti čemukoli jinému (homosexualita, apod.). Velmi často začná jakoby moudrými slovy, které prezentuje jakýsi hlas "člověka z lidu". Jedná se o promluvy typu: "...nikdy bych nevěřil, že 25 let po převratu...", atd. Následně přejde k meritu věci, což zahrnuje dehonestaci výše zmíněného.

Objevují se pochopitelně i maily pozitivně laděné, tím pozitivním v nich ale často je např. glorifikace některých politiků a jejich kroků. Přišel mi tak třeba do schránky wordovský dokument popisující Andreje Babiše jakožto spasitele, protože on přece krást už nemůže, další poté popisuje Zemanovo setkání s voliči z Kraslic. Ideálně to vše doplněné poznámkami typu, "co televize nevysílá" (ano, Zeman byl v Kraslicích v dubnu 2015). Poselství oněch osob je pak dost z prapodivných důvodů napsáno ve zvláštním formátování přímo ve zprávě mailu (přitom by snad bylo příhodnější přihodit relevantní odkaz), popřípadě v podomácku dělaném dokumentu v pdf se zvláštní zálibou v podivné grafice.

Připouštím, že někdy to může obsahovat pravdivé informace (tedy ve smyslu, že ten a ten politik něco podobného skutečně kdesi vyřkl), ale ta forma...

Nevím, zda v Rusku skutečně existuje nějaká síť lidí, které Kreml platí za to, aby psala pro různé stránky typu aeronet a působila na internetových diskusích. Pokud by tomu tak skutečně bylo, tak zhruba takto bych si představoval jejich práci.

Nechci vyloženě tvrdit, že lidé, kteří podobné maily šíří jsou a priori agenti Kremlu, popř. chudáci s nulovou informační gramotností. Podle mé zkušenosti se jedná o jedince, kterým současný svět trochu utekl a oni se cítí být nechtěnými vyvrženci. V takové konstelaci už je to jen krok věřit informacím, které tvrdí, že za zlo světa přece může... (doplňte vhodné jméno).

Není to tak dávno, kdy mi do schránky přišel mail s obrázkem onoho pověstného vlaku v Chebu obsypaného migranty, což je hodně ubohá fotomontáž (a mě vrtá hlavou, co to může být za člověka, který má potřebu vytvářet podobné lži a co tím jen sleduje...). Zareagoval jsem na ni tím, že jsem poslal odkaz na stránku, kde fotografii pochopitelně dementovali s poukazem na oprávněné instituce, ba dokonce tam byla i fotka originální, z níž se poté vytvořila fotomontáž. Jasné jako facka.

Bohužel jsem se poté dozvěděl něco ve stylu, "není to možná (!) pravda, ale mohla by být...". Tady skutečně asi nemá velkou cenu argumentovat, spor se totiž nevede o argumentaci, ale o popření sebe sama, svého života své hodnoty. Těžko mluvit s někým, kdo si myslí, že svět na něj zapomněl, což je koneckonců asi pravda.

Pravda však dost smutná.