Sociální bubliny

Dobře si pamatuji dobu, kdy začal masivně nastupovat internet do českých domácností a leckdo si tehdy liboval, že to prospěje informační vybavenosti obyvatel. Lidé budou více číst, dostane se jim prostoru k vyjádření marginálnějších názorů, které se ne vždy protlačí do mainstreamových médií a celkově tak budeme moci nahlédnout problematiku z různých úhlů pohledu a udělat si tak vlastní obraz.

A to bylo hodně mimo.

Realita se totiž bohužel ukázala ve zcela jiném světle. Internet zdánlivě paradoxně přispěl jen k většímu vystavění zdí mezi názorovými odpůrci. Umožňuje totiž jednu úžasnou věc - navolit si vlastní obsah, který chceme sledovat.

Nedělejme si iluze, že nám lidem obecně nějak moc záleží na nalezení pověstné "pravdy" a ani s tou objektivitou to asi nebude moc žhavé. Nepatřím asi zrovna mezi pesimisty, ale domnívám se, že daleko lákavějším cukrátkem je touha potvrzovat si vlastní "pravdu", obklopit se přitakávajícími názory až natolik, že náhodné objevení se názorů těm dosavadním odporujících může vyvolat kulturní šok, jehož následkem je nepochopení druhých, popř. tu může nastoupit klasická interpretace, že "ty druhé musí někdo platit, protože normální člověk si něco takového myslet nemůže..."

Nedělám si iluze, že před "internetovou dobou" byli lidé zaujati studováním různých zdrojů, ale myslím si, že až do takového stupně informační izolace jsme jako společnost ještě nedospěli.

Ono se to třeba může zdát možná jen trochu legrační, nicméně průšvih nastává v okamžiku, když se někdo rozhodne "vytáhnout do boje", protože je zděšen tím, že ne každý sdílí jeho informační (sociální) bublinu a hodlá to napravit.

Kdysi jsem četl jeden text, kde se psalo, že my lidé obecně nemáme moc rádi zmatek, chaos, prostě takovou entropii, a máme určité tendence dávat věcem okolo nějaký řád a systém (pomáhá nám to si vše v mysli utřídit), chaos je totiž potenciálně nepředvídatelný a tím i nebezpečný. Co může být chaotičtějšího pro lidskou mysl, než představa, že někdo vám vaše představy o světě zcela zneguje, znevěrohodní vaše zdroje, poukáže na to, že černá není černá, apod.?

V tomto světle se pak nelze divit existenci lidí, kteří pronášejí ze svých úst výroky, za něž by se snad dříve na veřejnosti styděli a které by oprávněně putovaly do myšlenkového "undergroundu".

Ale co já o tom vím, sám jsem asi do velké míry produktem jedné informační bubliny, což se třeba projevuje tím, že některé lidi jednoduše nechápu, navzdory tomu, že mluvíme stejným jazykem a pocházíme z podobného kulturního a sociálního prostředí.