Liborův blog

To, že český hokej prochází poněkud turbulentním obdobím, kdy čekání na další medaili z mistrovství světa dospělých se protahuje přes vůli zmlsaného hokejového národa, je asi neoddiskutovatelný fakt. V našem hokeji se i tak nadále dělá spousta věcí dobře, důkazem toho může být pokračující "česká brankářská škola", jejíž výsledky můžeme vidět i na právě skončeném draftu NHL. Mám pocit, že za posledních cca 5 let se hokej snaží dohnat co v létech hojnosti zanedbal, což se někdy povede (kampaň Pojď hrát hokej), jindy moc ne a někdy, někdy to je vyloženě tragédie. Ano, tou tragédií mám na mysli novou podobu reprezentačních dresů. Je fajn, že P. Eliášovi (který už svoji repre kariéru ukončil) se dresy líbí. Jeho vyjádření o tom, že "lev je symbol národa, takže je dobré jej mít na dresu" a řeči o "nové identitě týmu" a "o tom všem, co lev a barvy reprezentují" sice vypadají jako vystřižené z knihy "Jak udělat marketingový rozhovor", ale budiž...

Když přijde na přetřes porovnání dvou nejoblíbenějších sportů v této zemi (fotbal a hokej), tak zpravidla "fandím" hokeji. Je to dynamická hra, jejíž plejeři sice mohou svoji rychlostí často připomínat sci-fi roboty, nicméně padá tam hodně gólů, přesilovky jsou výborným řešením herních přestupků, a když už se nějaký hráč ocitne ležící na ledě, tak můžete vzít jed na to, že své zranění rozhodně nesimuluje (zdravím fotbalovou Itálii). To vše je hezké, ale bohužel při mezinárodním srovnávání má hokej hned několik nevýhod. Skutečně vážně jej prožívá jen zhruba 10 zemí (a to ještě možná přeháním), mistrovství světa se koná sice každý rok, ale top hráči z play-off NHL tam nejsou. Dříve hráli aspoň na OH, ale tomu je teď také konec. Lední hokej je jednoduše dost nákladný sport a asi nikdy se nestane celosvětovým fenoménem. Pravda je, že v obou zmiňovaných sportech Česká republika nezažívá úplně nejzářivější časy. V hokeji to na medaili už tedy dlouho není, ale pořád ten tým dokáže p...