Amon Tobin, Figueroa - The World As We Know It (2020)
Získat odkaz
Facebook
Twitter
Pinterest
E-mail
Další aplikace
Brazilec Amon Tobin patří mezi stálice labelu Ninja Tuna. Jeho současný projekt Figueroa se trochu odchyluje od toho, nač byli dříve fanoušci zvyklí. To ale samozřejmě nemusí být vůbec na škodu.
Žánrově to je spíše taková psycho folktronika, což Tobinovi velice jde k duhu, jak dokáže přesvědčit hned prvních několik tracků. Od klasického pojetí folktroniky se trochu liší tím, že používá jen samply a žádné živé nástroje (aspoň to jsem se dočetl), ale to aspoň pomáhá vytvořit silný, místy až hypnotický dojem. Například v závěrečné skladbě s názvem "Back to the Stars" lze slyšet podmanivý - snad až mimozemský - zvuk ne nepodobný některým filmovým soundtrackům, který se pak přelije do písničky, jež mi zase trochu připomínala poslední skladbu od Beatles na albu Revolver. Za některé části v "Put me under" by se nemusel stydět ani Morricone. Ano, i takto zvláštně to může působit.
Za mě je to ale velmi dobrá deska, která se skvěle trefila do mého vkusu a do momentální nálady. Upřímně si myslím, že letos jsem asi ani nic lepšího neslyšel. Přijde mi jako velmi chytře poskládané album ze známých prvků, i když občas tak trochu netypických pro tohoto interpreta.
Znáte "Meoskop"? Možná ano, možná ne. Přitom meoskop je taková úžasná a stará věc. Kdysi dávno (v šedesátých, sedmdesátých letech) se meoskopy vyráběly kousek od Broumova (závod Hynčice). Jeden takový výrobek stál cca 35 kč, což nebylo zrovna málo, ale přesto ještě cenově dosažitelné. A co že to vlastně je? Meoskop je takový 3D prohlížeč, který si dáte proti sluníčku před očka (pro každé oko je tam jeden otvůrek) a můžete se kochat obrázky, jež se na tenkém kotouči vkládaly do samotného zařízení. Počátky působení tohoto přístroje u nás spadají do roku 1959 a já se mohu pochlubit, že jsem vlastníkem jednoho meoskopu s pěknou krabičkou plnou zajímavých "filmů", jež zobrazují na snímcích rozličné kouty tehdejšího Československa. Kupodivu po dlouhou dobu jsem ani nevěděl co se nám to skrývá v té tajemné a zachovalé krabičce s názvem meoskop. Až teprve nedávno - po návratu ze Slovenska - jsem si všiml, že mezi "filmy" se nachází i jeden s označením "Dobšín
Smrt je neodvratné, vše živé směřuje ke smrti de facto ode dne svého zrození, obranou proti této skutečnosti pak může být mnoho forem, jež se mohou kulturně lišit, ale něco přesto mají společné. Třeba touhu něco tu po sobě na světě zanechat. Dávní králové a vládci stavěli monumentální pomníky své dnes již zašlé (a někdy i zcela zapomenuté slávy). Jména jako je Cheops, Feidiás (a koneckonců i ten Hérostratos, který si tak rád hrál s ohněm) se dostala do historie a i naše současná generace si je pamatuje, byť informace o nich jsou útržkovité, nicméně právě v oné paměti v podstatě přežívají dál (byť někdy jen jako legenda). Někteří lidé se snaží stát nesmrtelnými v podobě svých potomků. Koneckonců, byla to snad Arendtová, která tvrdila, že právě řecká touha po hledání nesmrtelnosti stála na počátku veškeré filosofie. I dnes se pochopitelně lidé snaží být nesmrtelní, někteří si plánují okázalé hrobky (a už vůbec třeba netuší, že po jejich smrti nebude nikdo, kdo by jim tam nosil květiny) a
Na tento počin ze studia A24 jsem se docela těšil. Studio má totiž podle mě docela zajímavé výstupy, za něž hovoří jen namátkou skvělý horor "X", artové Aftersun, westernové Slow West, apod. I když se často na první pohled může zdát, že jsou to dost rozdílné snímky, tak hluboko uvnitř mají cosi společného. Tou společnou DNA je A24, tedy určitý filmový dojem podivnosti a specifického humoru, to vše protkané filmovými postupy typickými pro nezávislé snímky. S trochou nadsázky bych se nebál o tomto filmu prohlásit, že by se určitě líbil Agathe Christie, pokud by tedy její staromilská duše snesla pohled na líbající se ženy a na současnou hudbu "mileniálů". V zásadě by se ale - pokud film a jeho příběh obnažíme na dřeň - dalo říci, že se jedná o klasický "slasher" s relativně překvapivou pointou. Hlavní hrdinové jsou představeni trochu vágně a zprvu možná nejeden divák může mít problém s orientací u jmen a tváří, i v tom, kdo koho má/nemá rád. To první se čase
Komentáře
Okomentovat