Slabomyslná úvaha o politice

Politika

Často se setkávám s názorem, že politika je svinstvo, že "ti nahoře" jsou vlastně jen taková ošklivá, parazitující prasata, bez kterých by se národ zcela jistě obešel. Popravdě řečeno mě takovéto řeči skoro vždy trochu rozčílí. Jistě, politika asi svinstvo je, ale kdo by od toho čekal něco jiného (mám teď na mysli politiku v tom užším slova smyslu)? Snad jen bezbřehý idealista, který věří na elementy dobra a zla a na to, že dobro by mělo vítězit. Nic takového jako dobro a zlo ale neexistuje, myslím tedy v čisté podobě. Na každém "dobrém" člověku je i něco zlého a naopak. S tím se prostě musíme smířit. V politice nejde o žádné krásné, morální věci (nejedná se o poezii, tam jest dovoleno všeJ), jde tu - zjednodušeně řečeno - o boj o moc. O soupeření protichůdných tezí, tendencí,… Že politiku dělají nemorální lidé? Jistě, ale kdo jiný by to mohl dělat zodpovědně? Ryze idealisticky zaměřený člověk by byl opravdu špatným politikem. I dobré úmysly se mohou projevovat jako zaslepenost. Slavný kardinál Richelieu uzavřel během jedné války (nemohu si teď vzpomenout na její jméno, jen vím, že trvala třicet letJ) spojenectví s protestantskými státy. Považte! To je jako by dnes uzavřel Bush mír s Bin Ládinem, ale Richelieu byl dobrý politik, zachránil svoji zemi a odložil sjednocení velkého soupeře - Německa o dalších 200 let. Richelieu byl dobrý politik pro svůj národ, morální stránku věci musíme nechat stranou.

Máte někdo jiný názor? Zanechte komentář