Existuje Bůh?

Bůh naši společnost (a nejenom tu naši) velmi ovlivňuje. I kdyby se na tisíckráte prokázalo, že jeho existence je jedna veliká lež, tak se na tom nic nezmění. Pokud by (řekněme entita, protože nazývat Boha bytostí…mi přijde, poněkud divné) tato entita prostě nebyla, tak by to zcela jistě mnoho neměnilo na její důležitosti. Samotná neexistence s tím nemá co dělat. Vezměte si třeba obyčejnou lež. Lež je prostě lží, její podstata neexistuje, ale přesto má moc vyvolat mezilidský konflikt nebo dokonce i světovou válku… Toto vše je asi celkem jasné. Vliv Boha se projevil v malířství (i když, zobrazovat Boha je jistě ehm…ošemetné), filmech a vůbec v mnoha různých tváří kultury. Díky "Božímu slovu" (Bibli) máme naše morální zásady a intelektuální dědictví. Otázka však směřovala jinam. Existuje Bůh? Můžeme k ní zastávat několik postojů. Velmi oblíbeným se jeví postoj agnostický, čili - jedinec neví, zda Bůh existuje, ale ani netvrdí, že Bůh neexistuje. Dalo by se říci, že čeká na další informace a zatím (z nedostatku dobrých informací) nemůže své rozhodnutí v zásadě vyřknout. Mnoho lidí v Boha nevěří (idea nějaké vyšší entity jim přijde nereálná) a je také mnoho těch, kteří v něj věří. To je právě to, o existenci Boha nemůžeme být přesvědčeni, nejedná se o nějaký fyzikálně exaktní zákon, který by nám mohl dát zprávu v binární soustavě 1 a 0. Vše je založeno jen a jen na víře! Terry Pratchett (známý autor humorné fantasy) napsal kdysi knihu Malí bohové, v principu tam jde o to, že lidé často už nevěří v Boha samého, ale jen v systém církve. Boží moc se však odráží od toho, kolik víry má ve světě. V tomto příběhu se Bůh vypraví na zemi a….zjeví se tam v podobě malé, ubohé želvičky…na světě má totiž jen jednoho jediného věřícího..

Lidé, kteří v Boha věří také zastávají různé názory. Víry je hodně, křesťané, židé, muslimové,…, někdo zastává názor, že všichni věřící jsou v podstatě lidé, kteří chodí v místnosti, kde leží na zemi slon, lidé mají šátkem zavázané oči a sahají na toho slona. Každý může ohmatat nějakou slonovu část, ale nikdo nedokáže říci, jak ten slon opravdu vypadá. Problém nastává, když někdo z těch lidí v místnosti si začne myslet, že žádný šátek na očích nemá, že vidí Boha celého a začne svůj názor vnucovat ostatním… Pěkná představa, že? Taková hezká vize, že Bůh je jeden a nezáleží na tom, jakému náboženství se oddáte, všechny směřují k pravému cíly.. Já osobně s tím nesouhlasím, neboť toto tvrzení je trochu v rozporu s Biblí, která uznává jen jedinou víru, která nás - ubohé - může spasit, leč nikomu jeho názor rozhodně neberu. Jak vidno, nestačí jen v Boha věřit nebo ne (záleží však vůbec na tom?), to je jen takový první krůček. Víra je něco strašně silně neuchopitelného, co podléhá rozličným okolnostem a formuje se po celý život (tj. jiná je víra pětiletého dítěte, jiná je víra starce). Víra však jako taková je pro náš celkový život velmi důležitá, představte si život bez víry…nezbylo by nám nic, ani naděje.

Chceme-li být důslední, tak slovo existovat znamená vyskytovat se v čase a prostoru, tedy, Bůh se rozhodně v čase nevyskytuje a v prostoru (až na nepatrné výjimky v podobě hořícího keře) také ne, takže podle tohoto výkladu Bůh v našem světě přímo neexistuje, ale to už zabíhám do tzv. slovíčkaření, a to rozhodně není cílem tohoto článku (který se mi navíc začal neúměrně natahovat). Ukončeme to, je zde mnoho tzv. Božích důkazů (např. kdo byl první hybatel? Vše má svoji příčinu, ale to přeci nejde do nekonečna, tak co bylo tou příčinou, která žádnou svoji příčinu neměla?), ale na tom, co si my o Bohu myslíme nebo ne přeci na jeho existenci či neexistenci vůbec nemění.