Legendy z Dogtownu

Legendy z Dogtownu

Film Legendy z Dogtownu se odehrává v letech 1975 a 1976 v USA, kdy skateboarding nebylo nic jiného než zábava pro hrstku dosti šílených lidí. Tony, Stacey, Jay a Sid jsou čtyři mladí hoši, kteří milují surfování na velikých vlnách, svoji vášeň však mají možnost praktikovat až na prkýnkách se čtyřmi kolečky. Společně s věčně opilým majitelem obchodu se surfy založí skateový klub a přihlásí se na závody. V tu chvíli pochopitelně netuší, že razantně navždy změní vývoj tohoto sportu.

Film je docela vkusně podbarven vhodnou hudbou sedmdesátých let, herecké výkony tu jsou poměrně slušné a přesvědčivé. Navíc znalci jistě ocení hezky natočené záběry skateboardových triků. Zhruba prvních 30 minut snímku se mi ale vůbec nelíbilo. Patrně to bude tím, že ke skateboardingu jsem nikdy v životě neměl žádný vztah a sledování mladých pubescentů kterak si užívají života plného alkoholu a dívek (popř. dívek a alkoholu a to vše v kombinaci se "skejty" a trapným humorem) mě zrovna moc nebaví. Začátek filmu je celkově dosti povrchní a jistě by se dal natočit lépe, je tam dokonce několik scén, bez kterých by se snímek klidně obešel. Nicméně poté, kdy jsem se naučil od sebe hlavní hrdiny odlišovat (je to vážně těžké, blonďáci a mají všichni dlouhé vlasy..) mi došlo, že film není jen o tom, kterak si v sedmdesátých letech užívali "skejťáci", ale spíše o tom, co dokáží udělat s člověkem peníze a úspěch. Skutečně, ač jsou všichni výše jmenovaní jedinci (až na Sida) přibližně stejně talentovaní, tak jejich životní dráhy se od sebe velmi liší. Máme tedy možnost pozorovat jedince, pro nějž úspěch znamená vše, i člověka, který si jde vlastní cestou. Přijmutí účinkování v reklamě, účast na hloupých akcích či pózování před fotografy je to, co hlavní hrdinové po svém úspěchu ve skateovém světě často dělají. Jejich motivy jsou však různé, někde je to jen touha po úspěchu, jinde zase starost o svoji chudou matku.

Velice hezky udělán je pak konec snímku, jenž je velmi působivý. Hlavní hrdinové tam předvádí své nejlepší kousky ve vypuštěném bazénu pro svého nemocného přítele, který je upoután na invalidním vozíku a do toho nám jdou titulky, ve kterých nás tvůrci filmu seznamují s dalšími osudy postav.

Není to špatný film, to ne, ale jen to téma mě moc nepřitahovalo, toť vše. Pokud patříte mezi fanoušky skateboardingu, tak si k hodnocení klidně přidejte dvacet procent.

Hodnocení: 66%.