Kapky deště

Když vám takhle někdy v letní podvečer zaprší, tak je to prostě paráda. Zem je celá vyprahlá a déšť ji jen dodá vláhu a pomůže ji. Navíc ta krásná vůně, která se pak rozhostí po okolí. Já osobně mám rád vůni zmoklé silnice (asfaltu), je taková zvláštní - snad se nejadná o nějakou závažnou úchylku:-). Nikdy jsem o tomto s nikým moc nemluvil, ale spolehlivě vím, že mnoho lidí má déšť rádo. Proč? Nevím..., možná proto, že nám najednou z nebe (shůry) začne dolů padat voda, což mohlo v historii často znamenat předěl mezi životem a smrtí. Déšť sám může způsobit smrt i zachovat život. Déšť umožní vyprahlým poutníkům v prériích svlažit svá hrdla, ale zároveň může způsobit ničivé záplavy, povodně... V tomto ohledu se chová podobně jako oheň (znáte to, dobrý sluha, ale špatný pán), nicméně já mám stejně radši ten déšť a jelikož jsem nikdy nebyl nijak zastižen jeho negativními důsledky, tak si v mysli vždy ponechávám jen ty hezky chvíle, jako třeba vůni zmoklé vozovky nebo takovou příjemnou svěžest, kteráse rozhostí po dešti, kapky vody na stéblech trávy... Přijde mi to daleko krásnější než oheň, ke kterému se člověk ani nemůže přiblížit a dotknout se jej bez popálení.

Léto se blíží mílovými kroky a s nimi i letní deštíky. Doufám, že se toto léto nebude nést ve znamení nějakých záplav....

Až jednou zaprší, zavřete oči a zkuste si "poslepu" vychutnat to božské aroma, které je v krajině. Stojí to za to, krása je někdy v maličkostech.