Albín jménem Nói (Nói Albinói)

Albín jménem Nói (Nói Albinói)

Tento snímek režiséra Dagura Káriho pochází z jeho domovské země - Islandu a na filmu je to velmi znát. Hlavní hrdina (jenž má účes hodný Yulla Brinnera) se jmenuje Nói a bydlí se svoji babičkou v jednom malém městečku na Islandu. Jeho otec je alkoholik, který si už dávno zpackal svůj život a je ze své situace notně deprimován. Albínek je v podstatě génius, ale takového ražení, že pro své okolí zůstává při nejlepším podivným a při horších situací prostě jen "debilem". Po celý svůj život hraje roli outsidera, který vlastně nikam nepatří a nemá žádný životní cíl. Navzdory své nesporné inteligenci má ve škole problémy (a hodně absencí) a vůbec….nejradši by se na toto vše asi vykašlal. Jednoho dne však pozná mladou Iris, což je dcera místního knihkupce a ihned se do ní zamiluje. Zažijí spolu krátké romantické chvíle (např. vloupání se do místního muzea, učení se kouřit cigarety, atd…), načež oba zjistí, že by bylo načase z tohoto místa opravdu zmizet…co třeba někam za sluníčkem? Jenomže…lidské vztahy jsou komplikovanou záležitostí, co je jednou vyřčeno nemusí platit navždy. Navíc na Islandu máme stále nevypočitatelnou přírodu..

Tento snímek se mi líbil pro svůj styl vyprávění, kde dobře charakterizuje hlavního hrdinu a celý jeho podivný svět. K atmosféře kladně přispěla i skvělá kamera, která skoro všechny scénky osvítí tak nějak do modra, takže divák má poté pocit ještě větší přítomnosti chladu a sněhu, který celý film prostupuje. Skvělou postavičkou je i Nóiův otec, alkoholik, taxikář (Nói za něj občas slouží noční směny! To se mu to pak má chtít jít ráno do školy, že?) a milovník hudby (konkrétně Elvise zpívá velmi hezky). Film v podstatě představuje divákovi mistrně vylíčenou představu zapadákova na Islandu a nesnadný život nonkonformních lidí v něm. Je to film o spřádání snů a o touze je naplnit. Výraznějších záporů snímek skutečně nemá. Není to rozhodně nějaká oddechová záležitost, nýbrž dílo, která vám jistě utkví v paměti.

Hodnocení: 74%.