Národy a nacionalismus

Včera jsem poprvé navštívil přednášku předmětu, kterému se jen tak nevyhnu, jedná se totiž o předmět jež je uveden v kolonce povinné předměty, což je - jen tak mimochodem - kolonka, na kterou se poslední dobou dívám stále více a více nerad. Přednáška je přednášena v absolutně šílenou dobu. Začátek je tak někdy okolo 18:20 a konec několik minut před osmou hodinou večerní, což pro člověka, který má vrchol své tvůrčí aktivity někdy okolo 10 hod ráno a dále již jeho pozornost jen upadá je dosti tvrdým políčkem. Nicméně jsem neváhal a na přednášku se vydal. Místnost, kde se přednáší je taková maličká, zasutá chudinka kdesi až ve čtvrtém patře. Jelikož mám takový drobný odpor k výtahům jako takovým, tak jsem - také v rámci ozdravy svého tělo - cestu nahoru vyběhl hezky po svých. Pokud to budu takto praktikovat celý týden možná mi uznají i zápočet z tělocviku....

Abych se vrátil zpět k podstětě věci, přednáška vlastně byla přednáškou pouze jen nějakých úvodních 15 minut, poté se jaksi přednášet přestalo a mezi studenty se rozproudila diskuse na téma co že to ten národ vlastně je a jak vnímáme nacionalismus. Zjistil jsem, že na naší fakultě je mnoho jedinců, kteří velice rádi před ostatními prezentují svůj názor a leckdy to dělají očividně velmi okatě..., s určitým sebeuspokojením. Brrr.... Názory na pojetí národu a jeho smyslu se tam převalovaly mezi extrémní levicí a pravicí, neměl jsem z toho moc dobrý pocit. I já jsem přispěl svoji troškou do mlýnu s tvrzením, že se cítím jako Čech a slovo nacionalismus ve mně vyvolává pouze negativní myšlenky, na což někteří reagovali zvláštním zamračeným pohledem..... No co, já jsem se na ně usmál:-). Nerad se pouštím do diskusí, i když vím, že převaha argumentů je na mé straně. Někteří lidé prostě neumějí v diskusích prohrávat a pak...už nediskutují a jen prosazují svoji "pravdu", která ale tímto skutečnou pravdou jaksi být přestává. Docela se těším na další hodinu, při takovýchto diskusích má člověk určitou možnost své kolegy lépe poznat.