Syberia 2

Možná jste již četli moji "donebevychvalující" recenzi na první díl skvělé adventury Syberia. Druhý díl je skoro stejný...... To by ale bylo asi velmi strohá recenze, takže raději trochu zapřemýšlím a pokusím se tu vylíčit, co mě na hře zaujalo a co nikoliv (to bude těžké).

Syberia 2 začíná tam, kde první díl skončil. Kate se rozhodla následovat geniálního a dětinského vynálezce Hanse Voralberga. Hrdinové cestují vlakem (kteří řídí skvěle "strojovitý" automat Oskar), což sebou opět přináší obvyklé problémy ne nepodobné těm v "jedničce", jako je třeba natažení vláčku, či vyřešení různých obstrukcí, jež překáží v další cestě. Oproti prvnímu dílu doznala dvojka dějově lehčích změn, neboť je trochu akčnější (co se ovšem jen vyprávění děje týče, žádná Lara Croft se nekoná!) a má větší spád. Mně osobně například dostala část, ve které se Kate s Hansem nachází v klášteře a.....víc bych ale prozrazovat neměl.

Grafika je skoro stejná jako minule....tedy vynikající! Autoři trochu zapracovali na takových drobnostech jako jsou třeba stopy ve sněhu či hezky poletující sníh. Je to příjemné a mile to dotváří atmosféru hry. Když jsem u té atmosféry....hudba je také skvělé. V tom prvním díle špatná rozhodně nebyla, ale přišla mi lehce nevýrazná. Ani zde není rozhodně nějak transparentní, ale vždy - většinou, když vyřešíte nějaký zádrhel - se rozezní hlavní motiv hry a....to je potom PARÁDA!

Herní systém zůstal nezměněn, ostatně co také měnit na skvělé point and click adventuře. Kate tu ale přibyla nová postavička - Yuki, jakýsi kříženec psa a tuleně, což je - dle mého názoru - velmi, velmi roztomilý bytost, která vám mnohdy docela pomůže (ale někdy i přidělá problémy). Kate dále během hry potká i různé staré známe (některé osobně, o jiných tu bude jen letmá zmínka, či fotografie v novinách), ale také všeliké nové postavy. Ne vždy se ovšem bude jednat o setkání příjemná....

Děj opět (pro změnu) skvělý, podle mého názoru ještě možná o chloupeček lepší než předcházející hra. Je zde několik momentů, které takříkajíc berou za srdce (a slabší povahy u nich roní slzy), mně osobně velica "dostala" scéna, ve které se Oskar obětovává pro záchranu Hanse či vzpomínková pasáž, ve které se Kate dostane opět do alpského městečka z prvního dílu (nějak si nevzpomenu na jméno...začína to na V) a setká se dokonce s Hansovým otcem... A ten závěr celé hry....darmo mluvit.

A jakpak se to vlastně hraje? Zkuste hádat, skvěle!:-) (a to se snažím být i trochu kritický!)

Hodnocení: 100%.