Nemoc...

Tak nějak jsem včera s menšími obtížemi vstal z postele a pocítil v krku jakési nepříjemné pocity. Hrůzyplná to předzvěst událostí příštích.. Dnešní ráno bylo v podobném duchu, takže jsem nucen si přiznat pravdu: nějaká mikrobiologická entita si na mě asi dělá zálusk.

Ve městě jako je Praha není těžké s v krizovém období nemocí nějak nakazit. Stačí, aby na vás v tramvaji kdosi přátelsky kýchnul a je hotovo. Nejsem sice člověk, který by na první pohled zářil zdravým životním stylem, ale poslední cca rok se mi nemoce opravdu vyhýbaly, takže jsem si na tento stav jaksi pohodlně zvykl. Teď se budu muset vystřídat studených nápojů (sbohem chladivé pivo!) a začít do sebe soukat heřmánkový čaj, neboť - pokud to nevíte - tak heřmánkový čaj je ten nejlepší lék na všechny neduhy světa. Kdyby jej tak popíjeli pánové Putin a Bush...

Když je člověk zdravý, tak si ani svého zdraví povětšinou moc nepovažuje. Až když vám něco chybí, tak si uvědomujete jak moc to chybí. Takže, pokud svoji situaci zvážím z pozitivního hlediska, tak na tom jen vydělám a aspoň si uvědomím co mám.

Pamatujete na seriál "Byl jednou jeden život"? To bylo něco! Díky tomuto seriálu mám aspoň nějaké chabé znalosti o lidském těle. Představa, že teď v mém těle pobíhají jakési postavičky a vzájemně vedou menší válku mě ale moc neuklidňuje. Napadlo vás někdy, že tento seriál mohl na některá děcka působit až dosti silně odstrašujícím dojmem? Zacházím asi do extrému, ale někdo takový se jistě najde.

Hezký den!