Slowdive - Souvlaki /1993/

Slowdive - Souvlaki

Hudba skupiny Slowdive by se dala zařadit pod škatulku dreampop, shoegazing, což jsou hudební styly, které vládly Evropou (zvláště pak v UK) na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Dnes jsou uz "shoegazerové" kapely minulostí, ale by by chybou myslet si, že tato muzika byla jakousi slepou větví hudebního vývoje. Dreampop a shoegazing inspirovaly další směry, například ambientní electroniku a mnoho indie popových kapel. Za zmínku jistě stojí M83, či u nás jistě známější Ecstasy of St. Theresa (která koneckonců na shoegaze začínala).

Deska Souvlaki (mimochodem, je to název pro nějaké řecké jídlo) vyšla v roce 1993 (znovu poté roku 1994) a je hodnoceno jako nejlepší album skupiny (což nemohu objektivně posoudit, neboť jsem všechny desky Slowdive neslyšel..), nicméně poslouchá se skvěle, o tom není sporu... Album obsahuje 14 skladeb, které se všechny linou v mlžném, melancholickém nádechu, kde zpěv není ničím více, než jen dalším nástrojem a okolné zvuk je hezky "zabalen" do kytarových vazeb, tak typické pro svoji dobu, tak typické pro shoegazeing (mimochodem, ten název skutečně pochází od "zírání na boty", tedy od činnosti, kterou tehdejší kytaristé asi dělali často během vystoupení), tak typické pro Slowdive.

Mezi nejpodařenější skladby bych jistě zařadil "Sing", která si sebou nese nezapomenutelnou, melancholicky snovou atmosféru s nádhernými vokály, skladbu "Dagger", která se od ostatních trochu odlišuje, neboť na pozadí zní jen (!) klasická akustická kytara, či "Some Velvet morning", což je remake od Lee Hazlewooda a Nancy Sinatra.

Slowdive mají úžasný styl, který není těžké se zamilovat, i když... na první poslech se to asi vždy nepovede.